Ústava Československé republiky z roku 1920 a dokumenty související s jejím vznikem by se mohly stát národní kulturní památkou. Počítá s tím návrh, který projedná vláda v demisi. Dokumenty mají podle materiálu mimořádný význam pro dokumentaci vzniku Československé republiky (ČSR) a jeho ústavního systému.
Součástí kulturní památky budou kromě zákona, který ústavu uvozuje, také sněmovní tisky nebo pozměňovací návrhy, které se k přijetí ústavy vztahují. „Tento soubor dokumentuje nejen proces tvorby ústavy, ale také klíčové politické a právní diskuse v období první republiky,“ uvedli předkladatelé v návrhu. Dokumenty jsou podle nich důležitým zdrojem pro pochopení raného vývoje demokratických institucí v Československu a snahy o vytvoření stabilního a funkčního právního řádu.
„Význam těchto dokumentů přesahuje právní oblast – odráží politické, společenské a kulturní snahy nově vzniklého státu a dokumentuje první kroky k vytvoření demokratických tradic v Československu. Svým významem přispívá k hlubšímu pochopení dějin nejen Československa, ale i celého středoevropského prostoru v období po první světové válce,“ doplnili tvůrci návrhu.
Ústavní listinu Československé republiky přijalo Revoluční národní shromáždění 29. února 1920. Zakotvila demokratický charakter ČSR a garantovala všem jejím občanům plná občanská práva, svobodu podnikání a ochranu soukromého vlastnictví. Definovala však také ČSR jako unitární stát československého národa, takže hlavní problém národnostní otázky – vztah českého a slovenského národa – nijak neřešila. Ústava formálně platila až do května 1948.
Národní kulturní památka je kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. V současnosti je jich podle Národního památkového ústavu přes 300. Jsou mezi nimi jak památky nejstarší, k nimž patří třeba archeologické naleziště Dolní Věstonice, tak památky středověké, jako jsou Karlův most, Anežský klášter či hrad Pernštejn. Patří k nim i památky novověké, například vila Tugendhat v Brně, a památky z konce 20. století, mezi nimiž je například hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce.
Archivní soubory jsou mezi národními kulturními památkami tři – fond Archivu České koruny 1158–1935, moravské desky zemské a archivní sbírka Historica Třeboň.
Zdroj: ČTK
Foto: repro ČT, wikipedia.org
