Uzákonění veřejných kulturních institucí je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Výhodou těchto institucí v porovnání s nynějšími příspěvkovými organizacemi má být podle vlády mimo jiné možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Omezit by se měla možnost případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce. Poslanci podali ve druhém čtení 11. června řadu pozměňovacích návrhů, upravují různé jednotlivosti zákona, jeho účel zachovávají. O podobě předlohy by mohli hlasovat nejdříve za dva týdny.
Drtivou většinu z celkem 16 pozměňovacích návrhů podala skupina opozičních poslanců. Vycházejí podle nich z připomínkového řízení a snaží se „eliminovat slabá místa zákona“. Sněmovní kulturní výbor chce upravit v předloze evidenci pracovní doby členů uměleckých souborů. Veřejná kulturní instituce by zaznamenávala jen rozvrženou práci, tedy zejména společné zkoušky a představení, a nikoli také individuální přípravu umělců. Ke stejnému pozměňovacímu návrhu se 11. června přihlásil Roman Bělor. Další z úprav, kterou podal Pavel Svoboda se týká odstranění možného střetu zájmů mezi ředitelem veřejné kulturní instituce a členy její správní rady při uzavírání smlouvy o výkonu jejich funkce.
Vládní návrh zákona zakotvuje nový typ právnické osoby, veřejnou kulturní instituci, jako další možnost k nynějším příspěvkovým organizacím. Příspěvkové organizace především nemohou dlouhodobě finančně plánovat, neboť jsou v první řadě závislé na každoročním příspěvku od zřizovatele, stojí v důvodové zprávě. Podle ministra kultury Martina Baxy bude nová forma vhodná zejména pro větší divadla nebo symfonické orchestry.
Nejvyšším orgánem veřejné kulturní instituce bude podle návrhu zákona správní rada, kterou jmenuje zřizovatel. Správní rada jmenuje ředitele, kontrola bude v pravomoci dozorčí rady jmenované zřizovatelem. Veřejné kulturní instituce tím nemají být pod politickým vlivem. Jejich řízení se má účastnit odborná veřejnost, která má mít ve správní radě aspoň třetinové zastoupení.
„Zřizovatel bude financovat veřejnou kulturní instituci podle víceletého finančního plánu, na který bude navazovat každoroční rozpočet. Stát se bude moci finančně podílet na činnosti veřejné kulturní instituce zřízené územním samosprávným celkem, naopak územní samosprávní celek se bude moci podílet na činnosti státem zřízené veřejné kulturní instituce,“ stojí ve zdůvodnění.
Veřejnou kulturní instituci by mohl založit stát, kraj nebo město či obec. Přeměna současných příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce má být dobrovolná, na rozhodnutí zřizovatele.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
