V problematice práva je stále co zlepšovat, míní nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Patrné jsou podle něj změny ve společnosti i vztahy mezi lidmi. Jsou před námi podle něj také nové, zatím nepoznané hrozby, a to i z hlediska dosud neznámých fenoménů kriminality, řekl Stříž ČTK. Nejvyšší žalobce oslavil v neděli 15. září 60. narozeniny.
Igor Stříž vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Postupně působil na všech stupních soustavy státního zastupitelství. Zabýval se také téměř všemi oblastmi kriminality. V roce 1994 se stal státním zástupcem u olomoucké pobočky Krajského státního zastupitelství v Ostravě, o dva roky později začal pracovat u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Na Nejvyšší státní zastupitelství přešel v roce 2011, a to na funkci prvního náměstka tehdejšího nejvyššího žalobce Pavla Zemana. Nejvyšším žalobcem se stal v polovině roku 2021, a to po rezignaci Zemana.
„Vždy mi nejvíce zůstala v paměti změna pracovní pozice, příchod mezi nové kolegy, jiný druh práce. Asi nejintenzivněji si vzpomínám na své začátky u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kde jsem patřil mezi úplně první státní zástupce, kteří v roce 1996 ‚rozjížděli‘ chod nového úřadu,“ zavzpomínal Stříž.
S Pavlem Zemanem měli podle něj podobné názory na postavení a samostatnost státního zastupitelství. „Chtěli jsme ze soustavy státního zastupitelství vybudovat sebevědomou instituci, nezávislou na vnějších vlivech i s tím, aby jednotliví státní zástupci měli velký prostor k vlastnímu rozhodování a nesli za něj odpovědnost. Tímto směrem se snažím pokračovat,“ uvedl Stříž. Za jeho působení na postu nejvyššího žalobce se podle něj například podařilo prosadit novelu zákona o státním zastupitelství, která po vzoru soudů zavádí omezené časové mandáty vedoucích státních zástupců a jejich transparentní výběr.
Obecně míří vývoj trestního práva podle Stříže evropským směrem. „Postupně jsme implementovali nejen některé směrnice EU, ale zejména judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a také našeho Ústavního soudu, který začal v České republice působit od roku 1993. Tím jsme se zařadili mezi standardní evropské demokracie i na poli výkonu trestní spravedlnosti,“ řekl Stříž.
Stále je však podle něj co zlepšovat. „Hmotné právo musí reagovat na nové protiprávní jevy ve společnosti, aby zůstalo efektivním nástrojem k potírání kriminality. Zavedli jsme trestní odpovědnost právnických osob, aniž by se naplnily extrémní scénáře buď v tom, že se v praxi tento druh trestní odpovědnosti vůbec nebude uplatňovat, nebo naopak, že budeme nepřiměřeně kriminalizovat podnikatelské prostředí. Velmi jsme se posunuli i v oblasti trestání, zavádíme alternativní tresty, ale bohužel stále máme v přímém výkonu trestu odnětí svobody poměrně hodně osob,“ uvedl nejvyšší žalobce.
Za poslední roky se podle něj významně proměnil celý globalizovaný svět. „Jsou patrné změny ve společnosti i vztahy mezi lidmi. Ale tyto tendence jsou spíše negativní, než aby se lepšily. Stojí před námi nové, zatím nepoznané hrozby, i z hlediska dosud neznámých fenoménů kriminality. A musíme se s nimi učit bojovat,“ dodal Stříž.
Velkým úkolem je podle něj nyní digitalizace agend státního zastupitelství i celého trestního řízení. Problémy vidí ve financování chodu státního zastupitelství a v odměňování administrativy. „Jsou to všechno oblasti spojené se správou státního zastupitelství, kterou nejvyšší státní zástupce vykonává pouze ve vztahu k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, nikoliv k celé soustavě. Ale ani tak mě tyto problémy nenechávají klidným a snažím se je ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti řešit,“ uvedl Stříž.
Zdroj: ČTK
Foto: archiv NSZ
