V roce 2025 bylo v Evropě zaznamenáno 344 vážných hrozeb pro svobodu médií – Svět práva

Svobodu tisku v Evropě v roce 2025 nadále ohrožovaly právní hrozby, fyzické útoky, zastrašování, pokusy o ovládnutí médií a přeshraniční represe. Vyplývá to z výročního hodnocení partnerů Platformy pro bezpečnost novinářů, což je projekt Rady Evropy zaměřený na ochranu žurnalistiky a bezpečnosti novinářů. Situaci částečně zmírnily iniciativy několika států a na evropské úrovni, například akční plány na ochranu novinářů a právní předpisy řešící zneužívání soudních sporů, dezinformace či ochranu zdrojů. Zpráva zmiňuje i Českou republiku v souvislosti s plánem na zrušení koncesionářských poplatků.

V roce 2025 platforma zaznamenala 344 vážných hrozeb pro svobodu médií, což je meziroční nárůst o 29 procent. Nejvíce případů bylo v Rusku, Turecku, Gruzii, Srbsku a na Ukrajině, většinou na územích okupovaných Ruskem. Nejčastější byly fyzické útoky na novináře. Bylo jich celkem 90, přičemž 51 případů vražd novinářů zůstalo nevyřešeno, uvádí dokument.

Zpráva upozorňuje, že válka Ruska proti Ukrajině zůstává nejvážnější hrozbou pro novináře. Čtyři pracovníci médií byli zabiti, další zraněni a mnozí jsou zadržováni na okupovaných územích nebo pohřešováni. V celé Evropě také loni novináře při protestech často fyzicky napadala policie, političtí aktéři i demonstranti. Podobné útoky byly hlášeny ve čtvrtině států zahrnutých do zprávy, nejvíce jich bylo v Gruzii, Srbsku a Turecku.

Snaha zastrašit novináře a odradit je od další kritiky či investigativní práce

K umlčení médií se i nadále hojně využívaly soudní spory známé jako SLAPP. To jsou žaloby, jejichž cílem není vyhrát u soudu, ale zastrašit novináře či média a odradit je od další kritiky či investigativní práce. V několika zemích byla také veřejnoprávní média vystavena politickým zásahům, omezujícím zákonům a nedostatečnému financování.

Zpráva zmiňuje i Českou republiku, kde nová vládní koalice vyvolala obavy z politického tlaku na veřejnoprávní média. Za předchozí vlády byla přijata opatření chránící Český rozhlas a Českou televizi před politickým zasahováním a mírně zvýšený koncesionářský poplatek měl posílit jejich finanční stabilitu, i když nestačil plně kompenzovat jeho ztrátu hodnoty za posledních 20 let, uvedla zpráva. Po podzimních volbách nová vláda oznámila plány na zrušení poplatku, což by podle zprávy mohlo ohrozit redakční nezávislost a kvalitu veřejnoprávních médií.

Zpráva rovněž upozorňuje na digitální sledování novinářů, přeshraniční represe, přijaté nebo plánované přijetí předpisů o „zahraničních agentech“ a nejisté pracovní podmínky médií.

Zpráva se zaměřuje na situaci ve 46 členských státech Rady Evropy. Kromě toho sleduje i Rusko a Bělorusko, které nejsou členy Rady Evropy.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com