Na likvidaci povodňových škod se v Moravskoslezském a Olomouckém kraji zatím podílelo okolo 3000 vězňů z 20 věznic. Zamířili do 25 obcí. V jeden den bylo například v terénu v 16 lokalitách 170 odsouzených. Do pomoci zasaženým oblastem se ale fyzicky zapojili také zaměstnanci a příslušníci Vězeňské služby ČR. Průběžně se od září v místech zasažených povodněmi organizačně i vlastní prací podílelo a podílí už více než 700 příslušníků a zaměstnanců. Mnozí z nich ke sboru nastoupili teprve nedávno, a právě procházejí základní odbornou přípravou v Akademii vězeňské služby.
Už v prvních dnech po povodních bylo několik desítek příslušníků dočasně převeleno do záplavových oblastí, postupně se přidali také kadeti základní odborné přípravy z Akademie VS. Těch na Moravě pomáhají téměř tři desítky. Celkově ale pomáhají v oblastech, kde je to potřeba, průběžně desítky příslušníků i civilních zaměstnanců, a to i přesto, že se věznice napříč celou republikou potýkají s dlouhodobým personálním podstavem.
Také odsouzení byli toho času mezi prvními, kteří začali s pomocí příprav před povodněmi v různých částech republiky, poté s odklízením po povodních například na Liberecku a také s rozsáhlou pomocí Krnovu. Z více jak 20 věznic, které nebyly zasaženy povodněmi, byli vybraní odsouzení právě za účelem pomoci s pracemi po povodních převezeni do Moravskoslezského kraje. Tento přesun vězňů byl realizován za dva dny. Takto rozsáhlá pomoc je v historii Vězeňské služby ČR unikátní a první svého druhu.
Na likvidaci povodňových škod se zatím podílelo na 3000 vězňů. O možnost bezplatně pomáhat je mezi odsouzenými velký zájem, a to i přesto, že přijdou o mzdu za práci, kterou běžně vykonávají. Pomáhají především s manuální prací. Vyklízejí nánosy bahna, pracovali ve školách či nemocnicích. „Každý z vězňů běžně pracuje za svou mzdu. Té se rozhodli vzdát a jít pomáhat. Mnozí přitom mají finanční problémy. Možná to je projev jejich sebereflexe,“ řekl generální ředitel Vězeňské služby ČR Simon Michailidis s tím, že finanční ztrátu se jim věznice budou snažit kompenzovat mimořádnou odměnou. „O té dosud ale odsouzení nevědí,“ řekl.
Věznice pomáhají také dalšími způsoby. Například Věznice a ústav pro zabezpečovací detenci Opava denně vaří téměř 200 jídel pro domov seniorů Domovu Bílá Opava. Nejedná se ale o první spolupráci věznice a tohoto domova seniorů. Již před povodněmi tam odsouzení chodili pomáhat v rámci údržby objektu, místní zeleně a celkovou úpravou pozemku. Dalším způsobem, jak se opavská věznice zapojila do pomoci, je čištění školních lavic a židlí z jedné z místních základních škol. Stovky kusů nábytku čistí od bahna a nánosů jak místní odsouzení, tak také chovanci. A 
právě místní chovanci detenčního ústavu přispěli z vlastní iniciativy finančními částkami ve výši několika tisíc korun na sbírky Českého červeného kříže či Charity lidem zasaženým povodněmi.
Činnosti spojené s nabídkou pomoci odsouzených mužů a žen v zasažených oblastech Moravskoslezského kraje koordinuje Vazební věznice Ostrava. Vězeňská služba může nabídnout pracovní sílu pro zmírnění škod způsobených povodněmi a přispět k obnově postižených oblastí. Odsouzení mohou být – za dohledu odborného personálu – nápomocni s různými manuálními činnostmi: jako například odklízení naplavenin a sutin z veřejných prostor, mostů či komunikací, čištění a sanace budov – odstraňování bahna, vody a znečištění, úklid znečištěných veřejných prostor, pomoc při obnovení menších škod na infrastruktuře, pomoc při obnově veřejných prostranství – odstraňování poškozených stromů, větví, úklid parků, čištění koryt řek a potoků a další pomocné činnosti.
Vězeňská služba chce pomoci co nejširšímu spektru subjektů – tedy nejen městům a obcím, ale i školám a školkám, nemocnicím, domovům pro seniory, dětským domovům a dalším veřejným zařízením.
Zdroj: Vězeňská služba ČR
Foto: archiv VS ČR
