Věznice je pro lékaře zajímavá, míní šéf zdravotnických zařízení vězňů – Svět práva

Věznice je pro lékaře, zejména mladé, zajímavým pracovištěm, i proto, že tam mají více času na vyšetření než v přeplněných ambulancích. Specifické na poskytování zdravotní péče za mřížemi je také to, že lékař na rozdíl od běžné praxe ví, jaký pacient ho očekává. V rozhovoru pro ČTK to uvedl ředitel Zdravotnických zařízení ministerstva spravedlnosti Ondřej Felix. Příspěvková organizace spravuje obě vězeňské nemocnice a zdravotnická střediska ve všech věznicích.

Zdravotnického personálu byl ve věznicích dlouhodobě nedostatek. Nyní je podle ředitele z 550 tabulkových míst obsazených 540. „Krom klasické fluktuace kolem 10 až 15 procent, což je u zdravotníků standardní, máme naplněné stavy,“ shrnul.

Ondřej Felix míní, že pověst vězeňského zdravotnictví se v posledních letech podařilo zlepšit. „Už je vnímáno jako normální zdravotnictví, to znamená jako externí poskytovatel, nikoliv jako něco odlišného. Naše benefity se rovnají těm od externích poskytovatelů, naše konkurenceschopnost je lepší,“ řekl bývalý šéf pankrácké vězeňské nemocnice, který v minulosti pracoval i jako vedoucí lékař zdravotnického střediska v ruzyňské věznici.

Ohledně bezpečnosti lékařů a sester Felix zdůraznil, že za tři desítky let novodobé historie českého vězeňství se za mřížemi nestal žádný útok na zdravotníka. „Vždy máte po ruce příslušníka Vězeňské služby, který vám v případě problémů pomůže. Pokud pracujete externě a přijde vám do nemocnice nebo ambulance cizí člověk třeba v podnapilém stavu, musíte si s ním poradit sami,“ podotkl lékař, který působí rovněž u letecké záchranné služby.

Zdravotní problémy českých vězňů odpovídají výskytu onemocnění v celkové populaci. I mezi odsouzenými k nepodmíněnému trestu odnětí svobody se ale vyskytují komplikované medicínské případy. „Měli jsme například vězně, kterého jsme museli pravidelně sledovat kvůli systému HeartMate, což je náhrada srdce. Máme za sebou i pacienta, u kterého jsme nechali provést transplantaci ledviny,“ popsal.

Otázka, v jakém zdravotním stavu už pacient není schopný pobývat ve vězení, je podle Felixe velice individuální. „V současné době je ale opravdu málo onemocnění, kvůli kterým může být doporučeno přerušení nebo odložení výkonu trestu,“ upozornil. „Poskytujeme veškeré spektrum zdravotní péče, samozřejmě i ve spolupráci s externími poskytovateli. Máme memorandum o spolupráci se spoustou nemocnic a specializovaných center,“ uvedl.

Na ošetření v běžné nemocnici vězně vždy doprovázejí a hlídají dozorci. Dochází tak i k situacím, kdy příslušník Vězeňské služby, který nemá zdravotní vzdělání, stojí třeba vedle lůžka na jednotce intenzivní péče. „Občas tam překáží a v rámci nějakých akutních věcí to není bráno příliš pozitivně, nicméně snažíme se všude vysvětlovat, že je to nutnost,“ poznamenal ředitel. „Navíc díky zlepšení našeho zdravotnictví jsme často schopni pacienty ihned po operacích transportovat k nám, kde už se o ně postaráme,“ pokračoval.

Za mřížemi českých věznic je aktuálně 18 946 odsouzených a vazebně stíhaných lidí. Kapacita vězeňských nemocnic v Praze a Brně činí dohromady 230 lůžek.

„Umisťování pacientů je trošku složitější. Zatímco v normálních nemocnicích umisťujete muže dohromady, my je zde musíme umístit podle typů trestů, podle typů střežení. Takže často na třílůžáku leží jeden, protože dva tam být nesmí,“ řekl Felix. Míst pro pacienty je zatím podle něj dostatek. „Samozřejmě pokud bude růst počet vězněných osob, bude potřeba tu kapacitu navyšovat,“ poznamenal.

Zdravotnická zařízení ministerstva spravedlnosti usilují o modernizaci péče i technologií ve věznicích. Loni organizace spustila v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou projekt telemedicíny. Vězeňkyně díky němu mohou po předchozí dohodě konzultovat na dálku svůj stav s lékařem, který takto může stanovit diagnózu, doporučit léčbu a vystavit eRecept.

Druhým projektem je dialyzační pracoviště, které se v pátek otevřelo v pankrácké nemocnici a umožňuje léčit vězně s nefunkčními ledvinami přímo na místě, tedy bez nutnosti eskortování do venkovního zařízení.

K dalším cílům patří digitalizace zdravotnictví, a to formou sdílení a předávání dat z informačních systémů s externími zdravotnickými zařízeními. Felix plánuje také robotizaci vydávání léků ve věznicích.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com