Vláda souhlasí se záměrem koaličních poslanců nahradit služební zákon normou, která má umožnit zeštíhlování státní správy. Kabinet na svém zasedání 5. ledna podpořil normu, podle které se má zaměstnávání státních úředníků víc podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Premiér Andrej Babiš novinářům řekl, že zákon z roku 2014 se nepovedl.
Jako diletantský hazard označují změnu, kterou navrhla skupina koaličních poslanců, odbory. Opoziční občanští demokraté kritizují to, že koaliční poslanci předložili návrh nového zákona bez jakýchkoli konzultací.
Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce změna reaguje na měnící se svět a má urychlit přijímání a odchody ze státní správy, což přinese také úspory. Mimo jiné má nový zákon zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným, zdůraznil.
Babiš se neobává případných stížností Evropské unie. „Budeme o tom informovat Evropskou komisi, žádný problém v tom nevidím,“ uvedl. Od normy si slibuje zefektivnění systému. Poslaneckou iniciativu podle něj vláda zvolila, protože s prosazením změny spěchá.
Podle Tejce cílem změny není nový zákon, ale zlepšení kvality služby pro občany. Služební zákon platí jedenáctý rok. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu. Česko se k jeho přijetí zavázalo ještě před svým vstupem do EU a jeho nepřijetí unie dlouho kritizovala. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Tvůrci normy chtějí zrušit správní řízení při zaměstnávání úředníků a nahradit jej pracovní smlouvou. Ministr školství Robert Plaga novinářům před zasedáním kabinetu řekl, že mu v návrhu chybí opatření, která by ve státní službě udržela ty nejlepší.
Předloha vychází podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy z tezí, které připravil už předchozí kabinet. „Není to tak, že bychom za každou cenu chtěli hájit současný zákon o státní službě,“ řekl novinářům. Předložení návrhu zákona bez konzultace s kýmkoli ale Benda pokládá za krajně nevhodné.
Podle návrhu by zaměstnanci nově mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z 60 na 20 dní. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě. Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů ze zákonem taxativně vymezených důvodů. Kromě zrušení systemizovaného místa a nevyhovujícího pracovního hodnocení k nim má patřit jeho přemístění mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost, závažné porušení nebo soustavně méně závažné porušování povinností zaměstnance.
Naopak ochrana postavení státního zaměstnance a stabilita jeho zaměstnání má být zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě na systemizované pracovní místo ve správním úřadu a na činnosti vykonávané na tomto místě. Státnímu zaměstnanci bude umožněno domáhat se právní ochrany před nezákonným postupem úřadu žalobou k obecnému soudu. Kariérní růst má být posílen možností obsadit pracovní místo státním zaměstnancem zařazeným v témž úřadu nebo v jiném správním úřadu bez výběrového řízení. Návrh také ruší některé výjimky z požadavků na vzdělání.
Odbory vyzvaly vládu, aby předlohu odmítla. Poukazují na to, že zamýšlené změny s dopadem na desetitisíce zaměstnanců s odboráři nikdo neprojednal, neprošly řádným legislativním procesem, jsou nekoncepční a mohly by ohrozit fungování úřadů. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO) Pavla Bednáře by vedly k destabilizaci státní služby. Odbourání administrativy, větší transparentnost či zrychlení a zjednodušení procesů by podle odborářů nová legislativa nepřinesla. Omezily by se naopak bariéry pro účelové či diskriminační propouštění, mohlo by tak přibýt soudních sporů, je přesvědčen Bednář.
Odboráři chtějí o podobě změn služebního zákona a jeho nastavení jednat. Zmiňují úpravu takzvané systemizace, výběrových řízení, odvolávání vedoucích, zvláštního odstupného, služebních cest, osobních příplatků či pracovního hodnocení.
Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com
