VOPOZA slaví dvacet let své činnosti novým Sborníkem vybraných případů – Advokacie

Již dvacet let je obráncem advokátů Výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů (dnes již obecně známý pod zkratkou VOPOZA), jehož první zasedání se uskutečnilo přesně před dvaceti lety, dne 1. dubna 2006. Výbor byl konstituován rozhodnutím představenstva ČAK ze dne 13. prosince 2005, jímž bylo naplněno rozhodnutí sněmu ČAK ze dne 1. října 2005, o zřízení tohoto, v té době velmi žádaného poradního orgánu představenstva ČAK. To, že jeho potřebnost stále trvá, dosvědčuje i jeho další, právě k 1. dubnu 2026 publikovaný Sborník vybraných případů.

Sborník vybraných případů Výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů je stejně jako ten minulý, který vyšel v říjnu 2015, zvláštním číslem Bulletinu advokacie, tentokrát ale vychází pouze elektronicky; pro všechny je dostupný v komfortní listovací verzi na Advokátním deníku v archivu Bulletinu advokacie a na webu ČAK. Najdete v něm nejdůležitější případy, kterými se Výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů zabýval v posledních deseti letech.

Za dvacet let své činnosti Výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů zpracoval celkem 191 případů a celkem 19 případů bylo řešeno formou tzv. drobné právní ochrany přímo předsedou Výboru.

Během uplynulých deseti let se počet členů VOPOZA zvýšil z dvanácti na patnáct. V současnosti ve Výboru pracují tito advokáti:

Vznik VOPOZA

Proč ale VOPOZA před dvaceti lety vůbec vznikla? Jak uvádí ve své předmluvě k nově vydávanému Sborníku předseda Výboru Marek Nespala, tím důvodem byly stále citelné reminiscence na perzekuci konkrétních advokátů v rámci tzv. akce „Čisté ruce“.

Tu po volebním vítězství v roce 1998 vyhlásila tehdejší vláda ČSSD a jí dosazený bezpečnostní aparát a jejím cílem bylo odhalení hospodářské kriminality na nejvyšších místech, jakožto zásadní příčiny finanční krize z roku 1997. Tzv. „tuneláři“ měli nezákonně vyvádět aktiva z bank, záložen, pojišťoven, investičních fondů a privatizovaných podniků, na tom za veřejné známosti zbohatnout a používat k tomu, resp. následně ke své obhajobě, vybrané advokáty.

Ne, že by všichni tehdy prověřovaní, stíhaní a odsouzení byli nevinní, ale do akce Čisté ruce byly zahrnuty i obchodně či politicky nepohodlné osoby, jejichž nezákonnému stíhání advokáti efektivně bránili, a tudíž se stali sami předmětem „zájmu“ specifických policistů, státních zástupců i soudců. V lepším případě ve formě vyhrožování či pociťovaného skrytého prověřování, v horším případě v podobě trestního stíhání s použitím zajišťovacích nástrojů trestního řízení. Celá akce ale nakonec skončila fiaskem.

Po hlasitém ztroskotání mnoha velkých vykonstruovaných případů se tak práce VOPOZA koncem první dekády přítomného tisíciletí přesunula od obrany proti individuálnímu trýznění konkrétních typově významných advokátů do oblasti solitérní šikany advokátů (prohlídky při vstupech do soudních budov a věznic, odmítání odročování kolizních jednání, urážky a šikana advokátů ze strany orgánů veřejné moci, nucení k porušování advokátní mlčenlivosti, úniky informací z trestních spisů, přepadení obhájce v jednací síni státní zástupkyní s vytržením a odebráním advokátního spisu atd.).

Prohlídky kanceláří a kriminalizace právní pomoci

Další zlom v práci Výboru nastal poté, co v noci z 12. na 13. června 2013 došlo k zásahu policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na Úřadu vlády i jinde proti politikům i úředníkům, podezíraným z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby, a to v rámci dalšího systémového tažení trestní politiky, tentokrát pod názvem „protikorupční revoluce“. přičemž tato akce vyústila v pád tehdejší vlády Petra Nečase.

Následoval prudký nárůst případů nutnosti ochrany advokátů už nejen typově určených, ale došlo k metodickému posunu k celým oblastem poskytování právní pomoci, jako je důvěrnost komunikace s klientem, ochrana advokátních listin a elektronických dat uchovávaných v advokátním soukromí. Docházelo k prohlídkám advokátních kanceláří s tzv. pytlováním, kriminalizaci poskytování právní pomoci v modelových případech coby podpory organizované zločinecké skupiny bez zdrojového trestného činu, byla vynucována součinnost advokáta s orgány činnými v trestní řízení nad rámec trestního řádu atd. Vážnost situace si dokonce vyžádala v roce 2014 i vznik sesterské Unie obhájců ČR. Samotná „protikorupční revoluce“, včetně mediálně nejznámější „kauzy Nagyová“ ale nakonec dopadla podobně neslavně jako akce „Čisté ruce“.

Plošný mediální tlak a snaha o vyhladovění

Současná epocha ochrany advokacie již podle slov Marka Nespaly víceméně není provázena teatrálními útoky na advokáty a jejich kanceláře, ale plíživá chapadla pomalu obepínající svobodný prostor poskytování právní pomoci jsou podle něj snad nebezpečnější.

Na prvním místě je plošný mediální tlak, kdy se z naprosto mizivého promile delikvujících advokátů činí mediální závěr o darebáctví advokacie coby celku s nutností hloubkového dozoru až na úroveň omezení svéprávnosti (a tudíž svébytnosti) celého advokátního stavu.

S tím jde ruku v ruce i pokles respektu k advokátům ve společnosti a vznik nové agendy VOPOZA v souvislosti s nezakrytými výhrůžkami a útoky na advokáty právní službu poskytující.

A v další řadě je zde na vzestupu staronový, avšak den ode dne palčivější fenomén, a sice vyhladovění advokacie. Jmenujme především dlouholetý a až donedávna zcela marný, ale stále pokračující boj za přizpůsobování advokátního tarifu objektivní ekonomické realitě, ale také odmítání záloh ustanovovaným advokátům ve všech formách řízení a neúměrné až arogantní krácení jejich odměn, a i těch nevyplácených z důvodu neexistence zdrojového krytí v rozpočtech soudů.

Úmluva Rady Evropy a přelomový rozsudek ESLP

Přes toto všechno dvě nedávné významné novinky dávají důvod k optimismu. Tou první je skutečnost, že Česká republika podepsala dne 14. listopadu 2025 Úmluvu Rady Evropy o ochraně povolání advokáta, která konstituuje právo advokáta na ochranu svého povolání tak, aby jej bylo možné vykonávat nezávisle, bez diskriminace, nepřiměřených překážek, nepatřičného zasahování či jakýchkoli útoků či zastrašování.

Katalog nezadatelných práv advokáta potom pokračuje celou škálou nezávislého poskytování právní pomoci, zejména v oblasti možnosti klienta zastupovat, přistupovat ke spisům, být slyšen v řízeních, důvěrně s klientem komunikovat a mít konkrétní záruky při zásazích veřejné moci, a to včetně zvláštního režimu při zbavení své svobody, to vše za možnosti přistoupení stavovské organizace do takových řízení.

Nezbývá než doufat, že Česká republika k ratifikaci této Úmluvy co možná nejdříve přistoupí, nicméně i v současné době se jedná o silný moment pro postavení ČAK jakožto člena CCBE v právním prostředí ČR.

Hned následující měsíc, dne 18. prosince 2025, pak vyhlásil Evropský soud pro lidská práva přelomový rozsudek ve věci Černý a další proti České republice, jímž ESLP (za vedlejší účasti ČAK, iniciované VOPOZA) konstatoval celý vějíř porušení práv advokátů, celkem šesti kolegů, při poskytování právní pomoci v trestním řízení (zejména v oblasti porušování důvěrnosti komunikace mezi advokáty a klientem). Navíc historicky poprvé ESLP aktivoval proti České republice článek 46 Úmluvy, takže musí být zahájen legislativní proces, jehož výsledkem bude odstranění všech rozsudkem detekovaných nedostatků ochrany advokáta a potažmo klientů při poskytování právní pomoci, to vše pod bezprostřední kuratelou exekučního orgánu rady Evropy, tedy Výboru ministrů.

Redakce AD

Foto: redakce AD