Už jste objevili, jak dobrým pomocníkem jsou nové webové stránky České advokátní komory? Praktické rady, jak je využívat, najdete ve dvojčísle BA č. 7-8/2024, které právě vychází. Usnadnit práci vám může i nový portál www.mezisoudy.cz, o kterém v rubrice Aktuality také informujeme. A samozřejmě v našem nejnovějším Bulletinu přinášíme i odborné články, judikaturu a recenze.
Hned dva odborné příspěvky, které v BA č. 7-8 publikujeme, Náhrada škody a bezdůvodné obohacení z jednání falešného zástupce od Filipa Melzera a Veroniky Zoričákové a Přelomové rozhodnutí NS: Zrušit rozhodčí nález jen částečně je přípustné od Karolíny Bémové a Jana Brodce se věnují rozhodnutí Nejvyššího soudu.
V prvním z nich se Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 28 Cdo 2077/2021 vyjádřil k zajímavému případu vzniklého bezdůvodného obohacení z jednání falešného zástupce, který pod záminkou uzavření domnělé smlouvy vylákal peněžní sumu od žalobkyně a tu následně odevzdal třetí osobě. Autoři v textu analyzují možné kompenzační nároky vůči falešnému zástupci i vůči třetí osobě, které zástupce následně prospěch odevzdal. V druhém článku autoři rozebírají rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2848/2022-133, který se historicky poprvé, a to kladně, vyjádřil k otázce, zda je možné rozhodčí nález zrušit jen v jeho části.
Další dvojice příspěvků se pak věnuje trestněprávní problematice. První z nich, Zajištění nemovitostí v trestním řízení od Jana Kociny, se zabývá změnami, které nastaly ve vztahu k zajišťování věcí v trestním řízení v návaznosti na přijatou novelu č. 55/2017 Sb., účinnou od 18. 3. 2017, a také novinkou, kterou přineslo přijetí další novely, č. 422/2022 Sb., účinné od 1. 1. 2023, podle níž již nejsou propadnutím nebo zabráním majetku dotčena práva zástavních věřitelů. V druhém článku, nazvaném Konec justičního ping-pongu v trestním řízení? se jeho autor Adam Kobyljanský zabývá předpoklady projevu justičního ping-pongu v trestním řízení, jeho normativními a judikatorními souvislostmi a zejména možnou budoucností tohoto negativního jevu.
Dále bychom vás ještě rádi upozornili i na článek Davida Hrona Rozhraní justiční praxe a umělé inteligence: evoluce a výzvy, který získal 2. místo v kategorii Talent roku soutěže Právník roku 2023 a který přináší komplexní přehled o vývoji a integraci umělé inteligence (AI) do právní praxe (mj. historický vývoj AI, přínosy automatizace v právní analýze či etické otázky a výzvy spojené s implementací AI v právu).
Z judikatury pak doporučujeme vaší pozornosti nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. II. ÚS 2865/23, který se věnuje otázce aplikace § 12 odst. 4 advokátního tarifu.
V nejnovějším čísle BA samozřejmě přinášíme i kárnou praxi a přehled přednášek a seminářů pro advokáty a advokátní koncipienty pořádaných ČAK.
Redakce BA/AD
Foto: redakce
Související články
- Senátní výbory podpořily Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška jako ústavní soudce – Svět práva
- Rozhovor s T. Machurkem, předsedou VV Asociace pro veřejné zakázky – Svět práva
- Sněmovna podpořila novelu, jež má zajistit tříletým místa v dětské skupině – Legislativa
- Třetinové zastoupení žen ve vedení velkých firem podpořila sněmovna – Legislativa
- Při tvorbě zákonů by měl rozhodovat rozum, nikoli emoce, říká Aleš Dufek – Svět práva
- Nejvyšší soud nesouhlasí s povinnými vzdělávacími plány soudců – Svět práva