Unie mediálních advokátů právě vydala svůj druhý Sborník judikatury ve věcech ochrany osobnosti a dobré pověsti právnických osob. Publikace je určena nejen pro členy Unie, ale i pro odbornou a laickou veřejnost – novináře, studenty a další zainteresované osoby.
Cílem sborníku je podat ucelený přehled zásadní judikatury v daném roce. Nejedná se tedy o komentářovou literaturu a učebnici, která se věnuje institutu ochrany osobnosti a dobré pověsti právnických osob z teoretického hlediska, ale o praktickou příručku s nutností znát elementární základy práva na ochranu osobnosti a práva na ochranu dobré pověsti právnických osob, neboť tyto pojmy nejsou vysvětleny. Jedná se o praktický sborník – přehled rozhodnutí vyšších soudů, ale i soudů první instance České republiky za daný rok, která mají dopad na vývoj judikatury v dané oblasti.
Rok 2024 byl plodný na rozhodnutí ve věcech zásahů do osobnostních práv. Unii mediálních advokátů se podařilo shromáždit i zajímavou judikaturu nižších soudů, když jinak než prostřednictvím žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se k nim není možné dostat, pokud nejste účastníci nebo jejich právní zástupci.
Součástí sborníku je rovněž převratný rozsudek pro právnické osoby a jejich ochranu dobré pověsti, který nastal sice až v roce 2025, konktrétně 15. 1. 2025. Nález Ústavního soudu je však natolik zásadní, že autoři cítili potřebu zakomponovat jej do sborníku za rok 2024.
Publikace obsahuje celkem 39 soudních rozhodnutí, přičemž níže je uvedeno pět nejvýznamnějších z nich, a to včetně právních vět.
Omezení styku s nesvéprávným synem
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1926/2023
Právní věta
„Zasahuje-li někdo negativně do soukromí člověka tím, že mu brání realizovat jeho právo na rodinný život s jiným jemu blízkým člověkem, jedná v rozporu s § 81 občanského zákoníku chránící osobnost člověka, jde o zásah neoprávněný a původce zásahu je povinen od zásahu upustit a podle možností napravit jeho následky podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku.“
Právnické osoby mají právo na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu v případě zásahu do dobré pověsti
Nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. Pl. ÚS 26/24
Právní věta
„Účinná ochrana dobré pověsti právnických osob ústavně zaručená článkem 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při ochraně proti nekalé soutěži podle § 2988 občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění.“
Neudělení souhlasu k podání žaloby na ochranu osobnosti za nezletilé dítě
Nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. IV. ÚS 1162/23
Právní věta
„Ochrana nejlepších zájmů dítěte vylučuje, aby prostřednictvím dětských žalob uspokojovali rodiče svou potřebu sjednocovat domnělé či skutečné nešvary ve státě a společnosti, pokud mohou stejného výsledku dosáhnout jejich vlastní žalobou.“
Limity přípustné kritiky policistů
Nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2024, sp. zn. III. ÚS 1459/2022
Právní věta
„Hranice přípustné kritiky státních úředníků (osob vystupujících v úředním postavení) při výkonu jejich pravomocí může být v určitých případech širší než u soukromých osob. Na druhou stranu však nelze říci, že se vědomě vystavují přísnému zkoumání každé své činnosti v takové míře, jako například politici. Mají-li státní úředníci řádně vykonávat své povinnosti, musí požívat veřejné důvěry v podmínkách bez nepatřičných rušivých vlivů, proto se může ukázat jako nezbytné, tyto osoby při plnění jejích úkolů chránit například před hrubými a urážlivými slovními útoky.“
Přetrvání závadných informací na internetu
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 25 Cdo 27/2020
Právní věta
„Existenci snímků internetové stránky z doby, kdy na ní byla umístěna napadaná informace, případně i zmínek o předmětné informaci na jiných internetových stránkách nelze pokládat za pokračování v nežádoucím tvrzení. Ukládat provozovateli zdrojové internetové stránky, aby se zdržel šíření závadné informace, by bylo zcela neefektivní a nezpůsobilé dosáhnout sledovaného cíle. Je však třeba dodat, že „stopa“ konkrétní informace na internetu v čase slábne a postupně je k jejímu dohledání zapotřebí zadávat více konkrétních klíčových slov, takže s určitým časovým odstupem informaci najde již jen ten, kdo je s obsahem informace dostatečně seznámen.“
JUDr. Eva Ondřejová, LL.M., Ph.D., advokátka
Ilustrační foto: canva.com, archiv autorky
