Velké obchodní společnosti v Česku by měly zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve svém vedení. Ženy by v něm měly tvořit aspoň třetinu. Výběr členů představenstva a rad by musel mít jasná a jednoznačná pravidla. Výbor pro sociální politiku doporučil Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další souvisejících zákonů v souvislosti s podporou vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech některých emitentů, který to upravuje. Předpis přenáší do české legislativy evropskou směrnici. Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka ji přebírá v minimalistické verzi. Výhrady měli někteří členové výboru, většinou muži.
„Je to minimum toho, co musíme udělat, abychom směrnici naplnili … je snaha to udělat tak, aby to moc nebolelo, ale nedostali jsme se do rozporu s evropskou směrnicí,“ uvedl Dvořák.
Ve vedení společností připadá ženám v EU v průměru 32 procent křesel. V ČR je to 21 procent. Česko je tak v sedmadvacítce dvacáté a dlouhodobě sklízí kritiku za nízký podíl žen na řízení a malé pokroky při jeho zvyšování.
Pravidla upravuje loňská směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů takzvaných kotovaných společností. Česko je musí do praxe zavést do 28. prosince, jinak hrozí pokuty.
Požadavky se mají týkat firem s víc než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur, nebo aktivy přes 43 milionů eur. Společnosti by měly buď mít v dozorčích a správních radách nejméně 40 procent žen, nebo by jich v představenstvu i radách měly mít dohromady aspoň 33 procent. To platí i pro muže, pokud by se ve vedení ocitli v menšině. Podle podkladů by se zákon týkal společností ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR, Kofola Československo a Colt CZ Group.
Pravidla vybírání vedení musí být podle návrhu jasná, neutrální a jednoznačná po celou dobu od přípravy přes předběžný a užší výběr i stanovení skupin kandidátů. Pokud firma svůj cíl u podílu žen a mužů neplní, měla by upřednostnit ze dvou kandidujících se srovnatelnou kvalifikací a předpoklady toho z méně zastoupené skupiny. Pokud by to neudělala, mohl by se neupřednostněný kandidát či kandidátka obrátit na soud a žádat i finanční náhradu. Firma by musela prokázat, že nepochybila.
Společnosti by měly vyváženého složení vedení podle podkladů dosáhnout do pololetí 2026. Informace o pokroku a výběru kandidátů by měly zveřejňovat. Za nedodržování postupu by hrozily pokuty.
Dvořák míní, že kvóty ženy urážejí. Poslanec Igor Hendrych se obává toho, že předpis „pootevře dvířka“ pro stanovení podílu i pro menší podniky a veřejnou správu. „Nejsem šovinistou a ženám jsem přál úspěch, ale s kvótami je to kontroverzní věc. Pozice by měli zastávat ti nejschopnější,“ řekl Hendrych. Poslanec Jan Bauer označil takzvanou pozitivní diskriminaci za „Pandořinu skříňku“. Místopředsedkyně výboru Jana Pastuchová řekla, že se zavedením unijních pravidel „absolutně nesouhlasí“. Marie Jílková reagovala, že jí i dalším političkám kvóty nevadí a nepovažuje je za ponižující.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com
