Zástupce ČAK Antonín Mokrý informuje o činnosti CCBE v roce 2024 – Advokacie

ČAK má již řadu let své aktivní zástupce ve významných mezinárodních advokátních a právnických organizacích. Tito zástupci každý rok informují českou advokátní veřejnost o činnosti „jejich“ organizace za uplynulý rok, tentokráte tedy za rok 2024.

V našem šestidílném seriálu na AD jako první přinášíme podrobný přehled o práci Council of European Bars and Law Societies (CCBE), www.ccbe.eu, z pera vedoucího české delegace v CCBE JUDr. Antonína Mokrého, bývalého prezidenta CCBE.

ČAK je plnoprávným členem Rady evropských advokátních komor (CCBE) už 20 let. Toto výročí bylo vzpomenuto na prvním setkání v lednu 2024 v kancelářích, které ČAK sdílí v prostorách na Avenue des Nerviens v Bruselu společně s několika dalšími evropskými advokátními komorami (konkrétně Německa, Rakouska, Lucemburska a Velké Británie). Právě v těchto prostorách se odehrává každoroční novoroční setkání zástupců zmíněných komor, sestávající jednak z pracovní části, na níž dochází k výměně informací o tom, co jednotlivé komory tíží, na čem momentálně pracují a v čem hledají případnou podporu svých kolegů z jiných zemích, a dále ze společenského večera, na který jsou zváni kolegové ze zastoupení dalších zemích EU, příp. vybraní hosté z čelných evropských institucí sídlících v Bruselu.

ČAK informovala např. o záměru prosadit novelu advokátního tarifu, jakož i o trvajícím úsilí o přijetí potřebné změny zákona o advokacii. Hovořilo se také o možném obsahu tzv. Manifesta, tedy dokumentu, který CCBE pravidelně vydává k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu. Probírány byly také otázky týkající příspěvku CCBE ke konzultacím s Evropskou komisí pro přípravu zprávy o stavu právního státu (tzv. horizontální zpráva), tedy k tomu, co CCBE považuje za důležité zmínit z hlediska jejích vlastních doporučení pro zlepšení v této oblasti, ať už obecně, či ve vztahu k jednotlivým členským státům.

Leden a únor přinesl kromě jiných aktivit právě přípravu zmíněného Manifesta, jehož konečné znění bylo přijato v březnu na zasedání Stálého výboru CCBE v Bruselu. Za pět hlavních priorit pro práci budoucí Komise označilo CCBE:

a) soustředění se na obranu právního státu, základních práv a svobod a demokracie, jakož i na posílení záruk a pojistek pro nezávislou advokátní profesi při prosazování těchto hodnot,

b) potřebu zajistit, aby se legislativní proces na evropské úrovni řídil standardy, které budou mít pozitivní dopad na výkon spravedlnosti, tj. aby byl veden a organizován tak, aby všichni aktéři zúčastnění na procesu výkonu spravedlnosti měli možnost vyjádřit své názory na projednávané legislativní návrhy,

c) zajistit adekvátní zdroje na řádné fungování soudních systémů a zejména na efektivní a finančně dobře vybavený systém legal-aid,

d) zajistit komplexní systém vyškolování pro právní odborníky, včetně advokátů,

e) zajistit, aby došlo k dokončení řádné implementace stávajících procesních záruk v trestních věcech do národních řádů a k implementaci dalších (nových) procesních záruk, které by zvýšily důvěru ve vzájemné uznávání opatření vydávaných v oblasti trestního práva.

Kompletní znění Manifesta najdete ZDE.

♠ ♠ ♠

Česká delegace se aktivně podílela na činnosti pracovní skupiny pro novou strategii CCBE, která vznikla na počátku roku 2024 a jejíž členkou se stala i česká zástupkyně. Úkolem skupiny bylo a je shromáždit připomínky delegací k dosavadnímu fungování CCBE a náměty pro její zefektivnění, tyto vstupy následně analyzovat a připravit zprávu s nastíněním dalšího rozvoje. Účelem diskurzu má být přizpůsobení organizace novým výzvám, které v oblasti práva vyvstávají, revidovat strategické priority tak, aby lépe odpovídaly momentálním potřebám, zefektivnit práci odborných výborů a pracovních skupin, snažit se minimalizovat výdaje potřebné na efektivní fungování sekretariátu a dalších nákladů vynakládaných na činnosti. Dalším cílem bylo navrhnout účinnější způsoby zviditelnění organizace, jak navenek, tak i ve vztahu k samotným členským komorám a jednotlivým advokátům. Součástí diskuse jsou i otázky kooperace a koexistence s dalšími subjekty, s nimiž CCBE doposud úzce spolupracovala, jako jsou Evropská nadace advokátů (ELF), soustředící se především na oblast vzdělávání advokátů, nebo ELIL (Evropští advokáti na Lesbu), soustředící se na otázky uprchlíků. V pozadí nezůstávají ani otázky udržení kroku v otázkách technologických, tj. vytvoření strategie k inovacím v IT vybavení a udržování a rozšiřování stávajících databází, potřebných jak pro činnosti členských komor, tak i pro jednotlivé advokáty v co nejucelenější a průběžně aktualizované formě.

Právě otázky uprchlické politiky a právních norem upravujících tyto vztahy rezonovaly napříč EU zejména v první polovině roku, a to v souvislosti s nadcházejícím přijetím tzv. Aktu o migraci na úrovni Evropské unie. Na plenárním zasedání v Lausanne bylo v květnu přijato Stanovisko CCBE k návrhu směrnice stanovující minimální pravidla pro prevenci a boj proti usnadňování neoprávněného vstupu, průjezdu a pobytu v Unii (CCBE position paper on the proposal for a Directive laying down minimum rules to prevent and counter the facilitation of unauthorised entry, transit and stay in the Union). Toto stanovisko deklaruje jisté obavy CCBE v otázkách týkajících se vágních definic v jednotlivých ustanoveních návrhu směrnice, které nesplňují deklarovaný cíl – objasnit, které trestné činy by měly být kriminalizovány. Hrozí proto, že návrh může mít negativní dopad na advokáty poskytující pomoc migrantům, příp. na občanskou společnost jednající z humanitárních důvodů. CCBE znepokojuje také možnost vzniku tzv. zmrazujícího efektu na advokáty, a to z obav před potenciální kriminalizací jimi poskytované právní pomoci. V důsledku toho by zákonodárci EU měli přijmout jasnější formulace v klíčových ustanoveních návrhu a zahrnout mandatorní, výslovnou a jednoznačnou klauzuli o ochraně solidarity.

Lze předpokládat, že uprchlická problematika bude v nadcházejícím období činnosti nové Komise a Parlamentu předmětem dalších debat vedoucích k upřesnění existující legislativy, protože Akt o migraci se ne všude v Unii setkal s bezvýhradně souhlasným přijetím, a to právě z důvodů nejednoznačnosti některých ustanovení. Je důležité, že i ČAK se zapojuje do monitorování legislativních návrhů, mj. tím, že vytvořila specializovanou pracovní skupinu pro azylové a uprchlické právo fungující již po dobu cca 1,5 roku. Úplné znění Stanoviska CCBE naleznete  ZDE.

Již v únoru bylo CCBE přijato (na zasedání ve Vídni) také další stanovisko týkající se Evropskou komisí navrhovaného nařízení o ochraně zranitelných dospělých. V témže měsíci pak proběhla návštěva zástupců CCBE v Radě Evropy v rámci zasedání Expertního výboru Rady Evropy pro ochranu advokátů (CJ-AV), kde se CCBE pravidelně účastní jednání a prací na tvorbě návrhu Evropské konvence o ochraně profese advokáta, tedy pro advokacii klíčového právního dokumentu, o který evropská advokacie usiluje již po řadu let. Tento dokument pokročil ve druhé polovině roku 2024 do takové podoby, že se očekávají už jen drobné jazykové a stylistické změny v jeho obsahu a v průběhu první poloviny r. 2025 by mělo dojít k jednání o jeho schválení na úrovni Rady Evropy, o čemž budeme advokátní veřejnost včas informovat ihned poté, jakmile dojde k odsouhlasení finálního znění úmluvy. Příznivou zprávou je i to, že i díky ČAK lze očekávat příznivý postoj zúčastněných vrcholných orgánů Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva spravedlnosti k přijetí této zásadní mezinárodní úmluvy a ČAK bude vyvíjet i další úsilí k zajištění její následné ratifikace na národní úrovni.

Z plenárního zasedání ve Vídni vzešel také další dokument důležitý pro realizaci každoroční zprávy Evropské komise o stavu právního státu (tzv. horizontální zpráva), oficiálně nazvaný CCBE Contribution for the 2024 Rule of Law Report (14/2/2024). Tato zpráva navazuje na tzv. vertikální zprávy, což jsou zprávy předávané Komisi jednotlivými národními státy (včetně národních advokátních komor), informující o pokrocích či nedostatcích v legislativě, tak, jak je přijímána buďto v návaznosti na již přijatou legislativu EU, nebo v Komisí sledovaných oblastech, tedy v oblastech, které přímo či nepřímo ovlivňují kvalitu právního státu, jak je definován v zakládajících dokumentech EU či v doporučeních Komise samotné. Kompletní znění této horizontální zprávy CCBE lze číst na webových stránkách CCBE ZDE.

♠ ♠ ♠

CCBE se pravidelně účastní konzultací v rámci přijímání nových dokumentů o pravidlech upravujících činnost vrcholných evropských soudních orgánů. Tak tomu bylo i v r. 2024 v případě tří nových dokumentů přijímaných na úrovni SD EU, Tribunálu a soudu EFTA. Specializovaný výbor PD-Lux připravil komentáře k následujícím dokumentům:

1. CCBE comments on the draft Rules of Procedure of the Court of Justice and the General Court (Komentář CCBE k návrhu Procesních pravidel Soudního Dvora EU a Tribunálu) (27/2/2024).

2. CCBE response to the EFTA Court’s Consultation paper on the report for the hearing in Advisory Opinion Cases (Odpověď CCBE na konzultační dokument Soudu ESVO ke zprávě pro slyšení ve věcech poradních stanovisek) (15/4/2024).

3. CCBE comments on the draft Practice Rules of the General Court (Komentář CCBE k návrhu procesních pravidel Tribunálu) (28/6/2024).

Podobně i v oblasti činnosti Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku vykonává specializovaný výbor PD-Stras konzultační činnost v případě přípravy změn či novelizací pravidel tamního soudu. Tak tomu bylo v květnu r. 2024, kdy CCBE připravila souhrn návrhů pro připravovaný systém online formuláře stížnosti (17/5/2024), a to v návaznosti na předcházející osobní jednání se zástupci ESLP uskutečněného v prosinci 2023 v sídle Soudu. Text celého tohoto dokumentu CCBE najdete ZDE.

CCBE se též pravidelně angažuje jako vedlejší účastník či jako amicus curiae podporovatel ve věcech projednávaných nejvyššími soudními orgány EU tam, kde je předmětem projednání zásah do advokátní mlčenlivosti či do jiných stěžejních principů ochrany advokátní profese anebo základních práv osob advokáty zastupovaných. V této oblasti byl v. r. 2024 stěžejním např. rozsudek vydaný Soudním dvorem EU ve věci C-432/23 (předběžná otázka vzešlá ze sporu zahájeného v Lucembursku, týkající se ochrany advokátního tajemství ve věcech práva obchodních společností).

Dalším významným rozhodnutím pro advokacii je pak rozsudek vydaný Soudním dvorem EU ve věci C-295/23 (týkající se sporu zahájeného v Německu). Soudní dvůr dospěl k závěru, že členský stát může zakázat držení kapitálu advokátní kanceláře čistě finančními investory. Takové omezení svobody usazování a volného pohybu kapitálu je odůvodněno cílem zajistit, aby advokáti mohli vykonávat své povolání nezávisle a v souladu se svými profesními povinnostmi.

♠ ♠ ♠

Významným okamžikem druhé poloviny roku je vždy druhé plenární zasedání CCBE konané obvykle v měsíci listopadu. Tak tomu bylo i v r. 2024, kdy CCBE zorganizovala své dvoudenní zasedání v Bruselu tak, že poprvé v její historii proběhl celý druhý den zasedání přímo v prostorách Evropského parlamentu za účasti významných řečníků a pozvaných hostů. Za téma konference sestávající ze dvou panelů bylo zvoleno Zachování spravedlnosti v měnící se Evropě, tj. téma zahrnující jak oblast justice a právních služeb, tak i oblast politiky, a vystoupili na něm např. končící místopředsedkyně Komise Eva Jourová, generální ředitelka pro Spravedlnost EK Anna Gallego Toress, státní tajemník a náměstek ministra spravedlnosti Maďarska v rámci předsednictví Maďarska v Evropské radě Róbert Répassy, a ve druhé části pak prezident Tribunálu EU pan Marc Van Den Woude, ředitelka Evropské agentury pro základní práva paní Sirpa Rautio a Ioannis Ktistakis, soudce ESLP a prezident jeho III. sekce. Jednalo se tak o první zasedání v historii CCBE v tomto formátu, přičemž je podstatné zmínit, že CCBE v posledních letech významně posiluje své postavení klíčového partnera evropských institucí na poli spravedlnosti a práva ve všech zásadních procesech probíhajících na úrovni evropské legislativy, zúčastňuje se stále většího počtu významných zasedání a akcí jak v Evropě, tak mimo ni a udržuje kontakty se všemi důležitými stakeholdery působícími v oblastech bezprostředně ovlivňujících práva občanů a integritu advokátní profese. V průběhu podzimního zasedání bylo také zvoleno nové představenstvo CCBE pro rok 2025 ve složení: prezident Thierry Wickers (Francie) a místopředsedové Roman Završek (Slovinsko), Alex Tallon (Belgie) a Imbi Juergen (Estonsko).

Závěrem lze konstatovat, že 20. rok působení ČAK ve strukturách CCBE potvrdil, že naše členství v této organizaci má mimořádný význam. Posiluje známost české advokacie v evropském prostředí, a zlepšuje tak soutěžní postavení advokátů jednotlivců a advokátních firem na trhu právních služeb. Čeští advokáti se obecně těší dobré pověsti na tomto trhu pro svou spolehlivost, odbornou zdatnost a stabilní prostředí, v němž svou činnost vykonávají. Vedle toho má ČAK, jako profesní organizace, unikátní příležitost prosazovat skrze CCBE na evropské úrovni ty zájmy, které považuje pro vývoj české advokacie za důležité, a spolu s kolegy z jiných zemí se zasazovat o to, aby česká advokacie uchránila svou nezávislost při hájení zájmů svých klientů, o to více pak v dobách, které přinášejí zcela nové a často znepokojivé výzvy pro demokracii, právní stát a ochranu základních práv.

Foto: ccbe.eu