Změny v podpoře zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, které mají řešit problémy s účelovým využíváním příspěvku, zřejmě Senát schválí. Doporučil mu to 10. prosince jeho výbor pro sociální politiku. Novela o zaměstnanosti řeší také dohody o provedení práce a zdravotní benefity. Horní parlamentní komora o předloze rozhodne do Vánoc.
Sněmovna například zrušila v zákoně režim takzvané oznámené dohody, který měl být zaveden konsolidačním balíčkem od příštího roku. Tato změna by podle kritiků nahrávala nelegálnímu zaměstnávání. Hranice příjmů pro účast na nemocenském pojištění se má u dohod o provedení práce nově odvozovat každoročně od průměrné mzdy, činila by čtvrtinu této mzdy. Příští rok by to bylo asi 11 500 korun. Novela má přinést zvýšení daňového osvobození zdravotních benefitů až do hodnoty průměrné mzdy za zdaňovací období, jak tomu bylo do konce roku 2023.
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci na volném trhu práce budou muset podle novely začlenit mezi zaměstnance čtyři procenta osob se zdravotním postižením. Povinnost mohou splnit hlavně tím, že je zaměstnají, případně mohou odebrat výrobky a služby od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo zaplatit odvod do státního rozpočtu. Odvod se má podle novely odstupňovat. Zaměstnavatelé s méně než procentem postižených zaměstnanců by platili 3,5násobek průměrné mzdy, s podílem od jednoho do tří procent dvojnásobek a od tří do čtyř procent pak průměrnou mzdu. Novela postihuje také přeprodávání výrobků a služeb handicapovaných mezi propojenými firmami.
Stát přispívá firmám na chráněném trhu práce s víc než polovinou handicapovaných zaměstnanců, kteří mívají nižší pracovní výkon. Podniky mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, ale nejvýš 15 700 korun. K tomu je možné pobírat paušál 1000 korun na provoz. Dá se žádat i o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní, tedy na asistenty, dopravu či přizpůsobení provozu. Nově by podle předlohy součet všech navýšení na další náklady nesměl přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí.
Příspěvek na provozní asistenty by podle sněmovní verze novely mohl činit až 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku s připočtením odvodů. Navýšení by se podle vládní předlohy nevyplácelo na agenturního pracovníka či při práci z domova a jiného místa. Inspekce práce by mohla zveřejňovat seznam firem, které zaměstnávaly načerno či zastřeně.
Sněmovna ve vládní novele vymezila novou kategorii zahraničních pracovníků, zavedla doplnění rodného čísla do evidence klientů, elektronické hlášení pracovních úrazů či za určitých podmínek prolomení mlčenlivosti u daní při kontrolách nelegálního a zastřeného zaměstnávání.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
