3.10.2014 – Ústavní soud odmítl návrh skupiny 19 senátorů na zrušení novely horního zákona, která neumožňuje vyvlastnit nemovitosti kvůli těžbě nerostných surovin. Bez instrumentu vyvlastnění v zákoně nelze podle senátorů šetrně využívat přírodní zdroje a hrozí i ztráta těžebním organizacím. Těžební společnosti sice získají povolení k těžbě, ale v případě odporu vlastníků nemovitostí nebudou moci těžbu realizovat.
Vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin vypadlo ze zákona v roce 2012. Sněmovna v té době přehlasovala veto tehdejšího prezidenta Václava Klause, podle kterého vláda Petra Nečase novelou připravila stát o důležitý nástroj energetické politiky a umožnila spekulace s pozemky. Novela horního zákona vzbuzovala rozporuplné reakce hlavně v Ústeckém kraji. Vítali ji odpůrci těžební činnosti, naopak odboráři z těžebních společností demonstrovali, protože se obávali zániku pracovních míst.
Navrhovatelé ústavní stížnosti považují obnovení vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva za účelem dobývání vyhrazených nerostů jako způsob naplnění legitimního zájmu státu. Předchozí právní úprava byla podle navrhovatelů v ústavním pořádku, k vyvlastnění mohlo dojít pouze ve veřejném zájmu a jen tehdy, nepodařilo-li se dosáhnout dohody mezi těžební společností a vlastníky nemovitostí.
Ústavní soud si vyžádal stanovisko Českého báňského úřadu, podle něhož odstranění možnosti vyvlastnění nemovitostí, pod kterými se nachází výhradní ložiska, způsobuje disproporce mezi státem jako vlastníkem nerostného bohatství a vlastníky příslušných nemovitostí. Povinnost státu dle čl. 7 Ústavy je díky tomu dost ztížena a mohou nastat případy, kdy celé ložisko nebude možno řádně vydobýt ani ochránit.
Ústavní soud dodal, že senátorům nic nebrání podat návrh na zrušení celého horního zákona, případně jeho novelizované části, a to s argumentem, že bez institutu vyvlastnění zůstává zákon protiústavní. Jiné řešení podle rozhodnutí není, protože v případě zrušení novely by “obživla” stará právní úprava. Ústavní soud by se tak stal zákonodárcem “pozitivním”, což je bez výslovné ústavní opory nepřípustné.
Markéta Szarowská
