1.10.2009 – Jedním z oborů, který ekonomická krize v Česku zasáhla, je stavebnictví. Může za to v první řadě málo zakázek, ale třeba i nedostatek vlastních finančních prostředků, nebo velká konkurence. Stavební firmy sice ještě mají zakázky, které nasmlouvaly během roku, ale nejbližší budoucnost nevidí růžově. Pokud dojde k nejhoršímu, během následujících tří let by mohlo ve stavebním oboru přijít o práci až několik desítek tisíc lidí.
„Současnou krizi pociťujeme především tak, že se do výběrových řízení na stavební zakázky přihlašuje až dvakrát více uchazečů než v minulých letech. Je tak přirozeně těžší tyto zakázky získat. Zaměstnance jsme kvůli krizi propouštět nemuseli a ani se k podobnému kroku nechystáme. V této krizi se snažíme snižovat režijní náklady tak, aby se to přímo zaměstnanců dotýkalo co nejméně. Zbavovat se kvalitních zaměstnanců v době krize nepovažuji za prozíravý krok,“ popisuje situaci Jiří Kaláb, jednatel brněnské společnosti KALÁB – stavební firma spol.,s.r.o.
Že by ale k velkému propouštění mohlo v případě katastrofického scénáře přece jen dojít, naznačil ve svém strategickém výhledu Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Podle něho by mohlo z odvětví zmizet do roku 2012 až 116 tisíc pracovních míst, což je asi čtvrtina současného stavu. Takto černý scénář ale svaz zároveň pokládá za méně pravděpodobný. Některé firmy ale kvůli situaci v odvětví začaly výpovědi už rozdávat. Největší propouštění zatím oznámila Skanska CS, kterou má opustit 1200 zaměstnanců.
Situace přitiskla ke zdi i výrobce stavebního materiálu, kteří museli jít s cenou dolů. „Daří se nám prodávat především díky výraznému snížení cen, ke kterému jsme přistoupili kvůli vývoji na trhu,“ uvádí Jan Krampl, obchodní ředitel společnosti HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Ceník společnost upravovala začátkem června a podruhé šly ceny dolů také v srpnu.
Obrat k lepšímu až v roce 2011
Situace je vážná v celé Evropské unii. Podle údajů Eurostatu klesla v červnu ve všech členských zemích EU stavební výroba o více než 14%. České stavebnictví se z krize hned tak nevzpamatuje, přestože alespoň vyhlídky na zbytek tohoto roku nevypadají nejhůř. Přichází s tím výzkum CEEC Research ve spolupráci se společnostmi KPMG Česká republika a Ipsos Tambor, který je založen na rozhovorech s vybraným vzorkem 100 velkých, středních i malých stavebních firem. Podle analýzy ještě v červenci 2009 očekávaly pro letošek stavební společnosti propad produkce o 11%, ale v září už svá očekávání zlepšily na 8%. Je zajímavé, že negativněji na budoucnost pomýšlejí hlavně větší firmy.
Stavaři ale přiznávají, že i v důsledku lepších vyhlídek pro tento rok, se následujících roků obávají. V příštích dvou letech tak počítají s dalším propadem stavebnictví v horizontu dvou procent. Letos v červenci firmy přitom uváděly očekávaný pokles jen o 1 % a předpovědi z letošního dubna počítaly dokonce s růstem o 3 %.
„Osobně předpokládám, že nejvážnější dopady finanční krize na český stavební trh a český trh vůbec teprve přijdou v příštím roce – hlavně díky neschopnosti potenciálních nových investorů financovat projekty s dotacemi z EU. V obrat k lepšímu doufám v roce 2011,“ předvídá Kaláb.
Fakt, že letos krize na firmy nedopadne plnou vahou, lze vysvětlit tím, že jim často dobíhají nasmlouvané zakázky. Podle průzkumu mají společnosti zakázky domluvené v průměru na půl roku dopředu. Přesto z analýzy vyplynulo, že více než polovina stavebních firem (56%), má méně zakázek než před dvanácti měsíci. Lze ale dále předpokládat, že v příštím roce domluvené zakázky doběhnou, ale ty nové pak budou přibývat jen pomalu.
Že jsou firmy pro následující dva roky méně optimistické, dokládají i čísla z analýzy. Při červencovém šetření předpokládalo 83% respondentů zlepšení své situace pro období 2010/2011, ale v září to bylo už méně (69%).
Stavební společnosti uváděly za ohniska problémů hlavně nedostatek zakázek (v průzkumu 100% respondentů), dále pak také byrokracii, nedostatek finančních prostředků pro své aktivity a v neposlední řadě i vysokou konkurenci.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví chce situaci stavařů zachránit a přišel i s některými záchrannými návrhy. Jedná se například přechodné snížení daně z přidané hodnoty do roku 2013, zvýšení dotací na opravy bytového fondu, příprava výstavby energetických zdrojů nebo zajištění peněz na modernizaci a opravy infrastruktury.
Jitka Vrbová
Jitka Vrbová
