18.10.2019 – Sběr plodů, padání listů, stínění stromů ze sousedovy zahrady. Možná máte strach, že sousedův vzrostlý smrk spadne při silném větru na vaši střechu. Stálé sousedské spory se netočí jen kolem hranic pozemků, ale kolem toho, co váš pozemek z toho sousedova může ohrozit. Na svém pozemku si majitel rozhodně nesmí dělat, co se mu zlíbí.
Strom v blízkosti hranic pozemků
Porosty na hranicích pozemků nebo v jejich těsné blízkosti mohou zastínit sousední pozemek či ohrozit majetek souseda – například pádem. Občanský zákoník proto upravuje problematiku výsadby či odstranění stromů, odstranění přesahujících větví a kořenů a odstranění přesahujících částí jiných rostlin.
Vlastník pozemku může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků a aby tam zasazené již vzrostlé stromy odstranil. Ke všem požadavkům ale musí existovat rozumný důvod. Za ten se dá považovat například, že stromy berou vláhu sousednímu pozemku, nadměrně ho stíní nebo by mohly narušit základy sousedova domu či jinak ohrozit jeho majetek.
Proto vzdálenost od společné hranice pozemků musí být 3 metry pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 metry a pro ostatní stromy 1,5 metru. Blíž k hranici pozemku se nové stromy sázet nesmí.
Jestliže vám působí škodu nebo jiné obtíže přesahující větve či kořeny stromů a keřů souseda, musí je na vaši žádost soused odstranit. Pokud to neprovede, můžete je odstranit sami, a to šetrným způsobem a ve vhodné roční době. Ovšem pozor, neplatí to vždy. Sousedův porost musí skutečně vadit. Například stínit okna, brát živiny pěstovaným rostlinám, zanášet spadaným listím bazén apod. Nestačí, že v libovolné části pozemku přesahuje na ten váš.
Jedinou výjimkou je, pokud je na vedlejším pozemku sad nebo les, nebo pokud se jedná o zvlášť chráněný strom (dřeviny mohou být chráněny jako památné stromy nebo zvláště chráněné druhy rostlin a ty lze pokácet pouze tehdy, pokud žadatel získal výjimku ze zákazu od orgánu ochrany přírody).
Plody, které visí, plody, které spadnou
Podle zákona patří ovoce majiteli stromu či keře. Proto je soused nesmí otrhat ani z větví, které se nacházejí nad jeho pozemkem. Naopak, musí umožnit sousedovi, aby ovoce sklidil. Pokud ale ovoce spadne na zem, patří tomu, jehož je pozemek, na který spadlo.
Z tohoto důvodu je také v zákoně, že soused sousedovi musí umožnit vstup na pozemek, aby mohl ovoce nasbírat či udržet stromy a keře v dobré kondici. Pokud by přístup neumožnil, mohl by soused žádat náhradu škody.
Soused například majiteli stromu odepře včasný vstup na pozemek a bude čekat, dokud jablka ze stromu nespadnou, aby je on mohl legálně posbírat. Jestliže vstup odepře, aniž by měl vážný důvod, bude muset sousedovi nahradit například zisk za jablka, která mohl prodat na trhu.
Voda a sníh
Předmětem sporu nebývají jen rostliny a stromy, ale také malé vodní toky. Sousedovi se nemusí líbit, že z výše položeného pozemku stéká na ten jeho voda a z trávníku má bahnitou loučku. Pokud se jedná o pramen, je to přirozený způsob a soused nemá právo chtít po vlastníkovi pozemku nějakou úpravu. Pokud by se však jednalo například o vodu z okapu či sníh ze střechy, může požadovat, aby soused upravil stavbu tak, aby z ní nestékala voda, nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.
Sousedské vztahy bývají často složité. Ovšem stromy, padající jablka, tekoucí voda bývají často pouhou záminkou ke zbytečným sporům. Základním pravidlem sousedských – a všeobecně lidských vztahů musí být vždy dobrá vůle obou stran a společný kompromis.
