19.11.2019 – Šestnáct nových obyvatel se během letošního léta nastěhovalo do opravených bytů v Zámečnické ulici. Město Brno pokračuje v ojedinělém projektu sdíleného bydlení seniorů. Ovšem v některých evropských zemích se sdílené bydlení prosazuje nejen u seniorů, ale také napříč generacemi. Mohou se totiž vzájemně obohatit.
Brno pro seniory
Základem projektu sdíleného bydlení seniorů je v Brně dům, v němž má každý senior své soukromí ve vlastním pokoji, ale zároveň sdílí služby ve společných prostorách. Senioři tak ušetří na nákladech na bydlení, zároveň získají společnost vrstevníků a možnost využít služby, které by si museli jinak zajistit sami nebo za nimi docházet (například možnost společného vaření, praní, hry, zábava apod.).
V Brně jde o projekt radnice, uchazeče vybírá Centrum sociálních služeb a nájem vybaveného bytu přijde na 59,86 Kč/m2/měsíc. S rozšiřováním tohoto typu bydlení magistrát počítá i do budoucna, a tak se mohou do projektu hlásit noví uchazeči.
Počítá se totiž s tím, že sdílené bydlení může sloužit i dalším cílovým skupinám obyvatel, například zdravotním sestrám z brněnských nemocnic, či doktorandům brněnských vysokých škol.
Ve světě jsou projekty sdíleného bydlení dál
Projekt společného bydlení seniorů již funguje řadu let v různých formách, lišících se od sebe mírou soukromí, v několika evropských zemích. Brněnští se inspirovali zkušenostmi z Vídně.
Samaritan Vienna tam provozuje bezbariérový byt s osmi samostatnými pokoji se sociálním zařízením, kuchyní, jídelnou, obývákem a technickou místností. Byt vlastní město Vídeň a organizace jako nájemce prostory pronajímá seniorům. Na chod domácnosti dohlíží sociální pracovník, jenž se zabývá i případnými spory. V bytě není k dispozici pečovatelka, senioři musí být v péči o sebe plně soběstační.
Cohousing
Ovšem sdílené bydlení není v zahraničí doménou sociálních služeb, města nebo obce. Stále více si je pořizují i soukromé skupiny lidí. Například přátelé, rodiny, několik manželských párů.
Do jejich budování se v zahraničí zapojili také soukromí investoři. V Dánsku tak například v jedné velké vile bydlí několik seniorů a s nimi dvě mladé rodiny. Každý má v domě svůj vlastní byt. Setkávají se na zahradě nebo ve společenské místnosti, kde mohou trávit čas, slavit svátky, vítat návštěvy. V bytech nemají pračky, sušičky, to vše je umístěno v jedné společné hospodářské místnosti. Někde jdou ještě dál a mají i společnou kuchyni.
Výhodou je propojení seniorů s mladými rodinami. V podstatě se tak tento způsob bydlení vrací k bydlení našich předků, kdy dům obývalo více generací. Mladí vítají, že jim senioři občas pohlídají děti, poradí, jsou pro ně dalšími „babičkami a dědečky“. Senioři naopak ocení zajištění nákupu, dovoz k lékaři, pomoc s domácími pracemi. Vše zdarma, v rámci komunity a vzájemnosti.
Soukromý cohousing v Česku
Větší soukromé projekty tohoto typu jsou zatím v naší zemi ojedinělé. I když v podstatě cohousingem je i to, že se tři kamarádky domluví, prodají své dosavadní byty a nastěhují se „na důchod“ do společného domu.
Větší projekty zatím stagnují. To však neznamená, že jich do budoucna – zvláště v současné situaci drahého nájemního bydlení – nebude přibývat.
Tento způsob bydlení není určen samotářům, introvertům, či lidem konfliktním. Ovšem lidé, kteří mají rádi společnost, mohou v takovém modelu soužití doslova ožít. Přestanou být osamělí a získají novou chuť do života.
