7.9.2020 – Na konci minulého století byla většina zdrojů tepla oddělena od otopné soustavy. Tak bylo budováno ústřední vytápění, aby kotel spalující palivo byl neobydlené místnosti a v obytných prostorách byly radiátory, které ohřívají vzduch. Takové oddělení však přináší tepelné, a tím pádem i finanční ztráty. Proto lidé vymýšleli, jak celý zdroj tepla opět sloučit – tak, jak to bylo kdysi dávno, kdy zdrojem tepla v prostoru byl oheň.
Nové zdroje, nové sysy
Na počátku tohoto století stále více stoupala potřeba úspor energie. Důraz se klade stále více na využívání obnovitelných zdrojů. Domy se postupně zateplují, místo uhlí se spaluje plyn, slisované dřevo (brikety, peletky), využívají se tepelná čerpadla. Avšak tyto způsoby vytápění mají stále zdroje tepla oddělené od otopné soustavy.
Aby docházelo k co nejmenším tepelným ztrátám, lidé se pokoušejí opět sloučit zdroj tepla s otopným tělesem. Prvním pokusem byly akumulační kamna a elektrické přímotopy. Avšak jako jediný zdroj tepla byl jejich provoz drahý. Stále více se proto používá vytápění podlahové, stěnové či stropní.
Velkoplošné sálavé vytápění
Pokud otopnou plochu tvoří strop, stěna, či podlaha, mluvíme o velkoplošném vytápění. Konstrukční provedení otopné plochy může být různé. Teplovodní nebo elektrické, akumulační nebo přímotopné. Ne každé podlahové vytápění využívá k přenosu tepla sálání, ale právě to je pro člověka nejpříjemnější.
Teplo sálá z velké plochy, a tak stačí, když se konstrukce podlahy zahřeje na teplotu jen o něco vyšší, než je teplota vzduchu. A to je jedna z velkých výhod velkoplošných sálavých sysů. Na povrchu laminátové podlahy by nemělo být více než 28 °C, u dlažby 32 °C.
Možnosti konstrukce
Podlahové vytápění se skládá z vytápěcích kabelů, rohoží nebo fólie. Medium je zabudované v podlaze a napojené na elektrickou síť. K přeměně elektrické energie na tepelnou dochází v odporovém vytápěcím jádru kabelu či fólie.
Vytápěcí kabely a rohože mohou být uloženy v betonové nebo anhydritové lité desce s tloušťkou 4 až 15 cm, která je od podkladu oddělena vrstvou tepelné izolace. Čím je tloušťka desky vyšší, tím pomaleji se podlaha nahřívá, ale i chladne.
Vytápěcí rohože se ukládají těsně pod krytinu, obvykle do vrstvy flexibilního lepidla nebo potěru. Minimální konstrukční výška včetně krytiny je pouze 1,5 až 2 cm. Jejich výhodou je tedy především velmi malá tloušťka a jednoduchá suchá instalace, která nevyžaduje žádný zásah do stavební konstrukce podlahy. Jsou dokonce vhodné i pod koberec či v případě stěny za sádrokarton. Rohože mají rychlejší náběh topení i reakci na změny teploty.
Jednoznačné výhody
Sálavé teplo z podlahového topení je jednoznačně výhodné pro zateplené stavby. Velká topná plocha podlahového vytápění zajišťuje rovnoměrné teploty nad celou podlahovou plochou, a to i v obytných místnostech s vysokými stropy. Na rozdíl od radiátorů, kdy teplo stoupá rychle vzhůru a nerozkládá se tak optimálně do prostoru. Je vhodné pro alergiky, protože dochází i minimálnímu víření prachu.
Toto topení je v podstatě bezúdržbové. Pokud je realizované z kvalitních materiálů a podle správných technologických postupů, tak jsou poruchy poměrně vzácné. Jeho instalace je velmi jednoduchá, investiční náklady jsou poměrně nízké.
Nevýhody
Ve starších stavbách s vyššími tepelnými ztrátami je výhodnější plynový kotel nebo tepelné čerpadlo s tím, že podlahové topení se může použít jako doplňkové pro některé místnosti, jako je koupelna či kuchyně. Fólie navíc nejsou vhodné do vlhkých prostor. Nad podlahové vytápění se nedoporučuje instalovat dřevěná podlaha. Vhodným materiálem je keramická dlažba, PVC, laminát či vinyl. K ohřevu podlahy je potřeba delší čas než u radiátorů, ale vzhledem k akumulační vlastnosti podlahy teplo přetrvává.
Problémem může být také rozmístění nábytku. Ten by neměl pokrývat větší část podlahové plochy. Sálavé teplo totiž sálá energii do předmětů a od nich teprve se ohřívá vzduch. Pokud by bylo nábytku v místnosti hodně, nebylo by teplo distribuováno do prostoru v dostatečné míře.
Výhodou podlahového topení je vyšší tepelný komfort, nižší náklady na provoz a delší životnost. Zatímco u tepelných folií se uvádí životnost 40 let, u tepelného čerpadla 20. To vykompenzuje i vyšší pořizovací cenu.
?
Kdy je nutné před rekonstrukcí bytu žádat o stavební povolení?
?
Máte rozestavěný dům a potřebujete změnu stavby? Vše, co byste měli vědět
?
Koupit a opravit, nebo bourat a stavět?
?
Rekuperace zvýší hodnotu vašeho domu
?
Nízkoenergetický rodinný dům. Od roku 2020 jiný nepostavíte
?
Rodinný dům z keramického kompozitu. Jaké výhody přináší?
