Při koupi stavební parcely počítejte s odstupovou vzdáleností

Ideální pozemek je situován na rovině, rovnoměrně velký co do šířky i délky. Takových však není mnoho, a tak je stavebník často nucen dělat kompromisy, aby mohl na pozemku umístit stavbu při dodržení všech potřebných parametrů.

Podmínky umístění staveb na pozemku z pohledu urbanistického, architektonického, hygienického, i z hlediska požární a civilní ochrany a bezpečnosti stanovuje vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Stanovuje také minimální odstupy a vzdálenosti staveb od hranic pozemku, které je třeba v konkrétních podmínkách zachovat.

V prvé řadě nesmí stavba ani její část přesahovat na sousední pozemek. Umístěním nebo stavební změnou stavby nesmí být rovněž znemožněna zástavba sousedního pozemku. Mezi budoucí stavbou a hotovou stavbou na sousedním pozemku musí být v případě rodinných domů zachována alespoŠsedmimetrová vzdálenost. O tu by se měli rovnoměrně podělit oba stavebníci, na což dbá především stavební úřad při povolování umístění stavby. 

I když by stavba měla být vzdálena alespoŠdva metry od hranice pozemku, je pravděpodobné, že stavební úřad bude požadovat větší vzdálenost, pokud na sousedním pozemku zatím dům nestojí. Pokud by totiž povolil pouze dvoumetrovou vzdálenost od hranic pozemku, musel by soused na vedlejším pozemku umístit stavbu pět metrů od hranice pozemku, což může být v některých případech až nemožné. Zvláště pokud z druhé strany stojí další stavba. 

Pokud tedy budete kupovat pozemek, který bude situován uprostřed mezi dvěma dalšími zastavěnými pozemky, vše si řádně proměřte. Zvláště ve starší zástavbě mohou být sousední domy umístěny blíže hranicím pozemku a pro nového stavebníka bude složité vyhovět předpisům a z obou stran dodržet vyhláškou stanovené umístění stavby. Vyhláška sice pamatuje na zvláště stísněné podmínky, při nichž může být vzdálenost mezi dvěma rodinnými domy snížena až na 4 metry.

Může se například jednat o velmi úzké parcely, pozemky ve svahu či v jinak dramatickém terénu, kde nelze třeba kvůli vysokému sklonu terénu využít plně celý pozemek, nebo by bylo nutné budovat rozsáhlé opěrné zdi k zabezpečení statické bezpečnosti pozemku apod. Ovšem pokud stavební úřad povolí menší vzdálenost od hranic pozemku, je to vždy s podmínkami.

V žádné z protilehlých stěn nesmí být zřízena okna obytných místností. Tím je samozřejmě omezen i výběr projektu, který bude pro tento typ pozemku vhodný. 

V některých případech lze postavit rodinný dům, garáž nebo jinou malou stavbu i na samé hranici pozemku. Tyto stavby pak nesmějí mít směrem k sousednímu pozemku žádné stavební otvory, tedy nejen okna obytných místností, ale ani žádné větrací či podobné otvory. Podmínkou je také, že stavebník musí zamezit spadu dešťové vody nebo sněhu na sousední pozemek.

Další podmínkou, kterou je třeba dodržet, je třímetrová vzdálenost průčelí domu, ve kterém jsou okna obytných místností, od veřejné silnice nebo místní komunikace. Neplatí to pouze pro budovy umisťované ve stavebních prolukách. 

Ještě větší vzdálenost se vyžaduje u staveb pro rodinnou rekreaci, které mezi sebou vytvářejí volný prostor. Zde je požadována desetimetrová vzdálenost mezi stavbami.

Principem a účelem odstupových vzdáleností staveb je zajistit kvalitu zástavby, možnost bezproblémové údržby stavby a celkový komfort bydlení pro uživatele dané stavby i pro vlastníky sousedních nemovitostí. K tomu přihlíží stavební úřad při povolení o umístění stavby, a to je třeba mít na paměti i při rozhodování o koupi pozemku pro stavbu rodinného domu.