12.5.2023 – Vykopat na své zahradě či na svém poli bednu se zlatem – kdo by o to nestál? Ale můžete si ji nechat? Jaká pravidla stanovuje zákon pro nálezy pod zemí? A jaká pro věci ztracené? Hlavně nezapomeňte, že ztracené věci patří těm, kdo je ztratili
Naleznete-li jakoukoli věc, jste povinen ji vlastníku vrátit. Nálezci pak patří podle zákona odměna ve výši 10 % hodnoty nálezu, a současně i náhrada nákladů, které mu vznikly v souvislosti s odevzdáváním věci vlastníkovi. Pokud je nálezců více, nálezné si rozdělí. To platí i v případě, že jeden věc spatřil a druhý ji sebral ze země. Nelze-li poznat, komu věc patří, oznamuje se nález obci. A zde pozor, jakýkoli nález, včetně peněz, nepatří na policii, ale na obecní úřad místa nálezu.
Úřad nález veřejně vyhlásí a pokud je znám původní majitel, vyzve jej k převzetí nalezené věci. Jestliže není původní majitel znám, musí obec vynaložit maximální úsilí k tomu, aby našla skutečného majitele. Pokud se původní majitel najde do 1 roku, obec je povinna mu věc či peníze vydat. Pokud se původní vlastník nepřihlásí do této doby, získává prvotní právo na nové vlastnictví nálezce. Pokud danou věc nechce, postoupí ji obci, která je povinna vyplatit mu nálezné.
Ovšem najde-li se majitel mezi jedním rokem a třemi lety, musí mu být věc, případně finanční výnos z ní, předána, a to po splacení nálezného a vzniklých nákladů. Takže právoplatným novým majitelem nalezené věci se stává nálezce nebo obec až po uplynutí třech let od objevení nálezu.
Nález na vlastním pozemku
Stejné je to i s “poklady”, které se podle zákona nazývají “věci skryté”, což jsou věci zakopané, zazděné nebo jinak skryté. Pro jejich nález platí v případě hledání majitele totéž, co o nálezu ztracené věci. Záleží však také na pozemku, na němž je věc nalezena, a na tom, aby šlo opravdu o skrytou věc, o které vlastník pozemku neví. Pokud si vlastník například pozve na svou zahradu řemeslníky, aby vykopali staré pařezy, avšak ví, že tam někde zakopal soudek slivovice, jeho nálezcům nebude příslušet odměna.
Ovšem pokud tam soudek zakopal některý z minulých vlastníků, nálezcům odměna přísluší a je třeba dohledat vlastníka. Teprve pokud se nenajde, může se nálezce skryté věci dohodnout s majitelem pozemku, kdo si věc nechá a kdo druhému zaplatí polovinu ceny věci. Pokud však věc nepatří státu.
Některé nálezy náleží státu
Jde především o archeologické nálezy, jako jsou staré mince, šperky a podobné artefakty historické hodnoty. Nálezce je podle zákona o státní památkové péči povinen oznámit nález mimo vlastníka pozemku také Archeologickému ústavu, nejbližšímu muzeu, nebo obci. Nálezci i v tomto případě náleží nálezné ve výši ceny materiálu, anebo ve výši desetiny kulturně-historické hodnoty nálezu určené na základě odborného posudku.
Před několika lety například zemědělec ve východních Čechách nalezl na svém poli stříbrné mince z konce desátého století. Hodnota nálezu byla znaleckým posudkem expertů z Národního muzea v Praze stanovena na částku 23,5 miliónu korun. A tak nálezce dostal více než dva miliony korun, a to právě díky expertíze, která určila kulturně-historickou hodnotu nálezu. Pokud by se cena řídila památkovým zákonem, kde se odměna stanovuje z ceny drahého kovu, ze kterého je vyroben, činilo by nálezné přibližně 11 tisíc korun.
Ovšem podle hejtmana Pardubického kraje by taková částka znamenala ztrátu motivace pro další nálezce, což by mohlo vést k neodevzdání podobných hodnotných nálezů. Ovšem stanovení výše odměny záleží vždy na metodice, kterou si daná obec či kraj pro podobné případy schválí. Ne vždy tedy musí být odměna takto vysoká.
Na odměnu má nálezce zákonný nárok, ale je třeba se o ni přihlásit. Pokud nálezce odevzdá nalezenou věc přímo majiteli, měl by mu odměnu vyplatit on. Pokud hledá majitele obec, měl by se nálezce informovat, zda jej již našla, aby se o odměnu mohl přihlásit. V případě archeologického nálezu je nálezci vyplacena odměna krajským úřadem.
