16.2.2024 – Každý pozemek má svoji historii a do jejich uspořádání se promítalo v průběhu staletí mnoho faktorů. Proto nemusí být stávající uspořádání nejvhodnější pro zdraví krajiny, a také nejpraktičtější pro hospodaření. Někdy vede současné uspořádání i k narušení ekologické stability, nebo znemožňuje vlastníkům přístup k pozemkům a jejich využívání. Řešením jsou pozemkové úpravy, což je specifický proces, jímž se pozemky nově uspořádají.
Nové uspořádání pozemků znamená především jejich scelování, dělení, narovnání hranic, zabezpečení dobré přístupnosti a podobně. Účelem je zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, ochrana a zúrodnění půdního fondu s cílem kvalitního využití pozemků pro zemědělskou činnost, zlepšení životního prostředí, lesního hospodářství a vodního hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny.
Při takovém procesu je samozřejmé, že původní pozemky někdy zanikají a vytvářejí se pozemky nové, k nimž je třeba zároveň uspořádat vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. To vše má na starosti pozemkový úřad.
Ten provede buď ze své iniciativy, nebo na základě podnětu průzkum terénu, zjistí skutečný stav (tj. využívání území, přístupnost pozemků, dopravní situaci, stav degradace půdy, ohrožení erozí, stav vodních toků apod.) a vypracuje plán společných zařízení. Mezi ně se počítají cesty, meze, větrolamy, ochranné hráze, doprovodná zeleň a další.
Do tohoto plánu jsou potom vkládány nově uspořádané pozemky v optimalizované podobě a výsledkem je návrh pozemkových úprav.
Účastníky řízení o pozemkových úpravách jsou vlastníci dotčených pozemků, dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva (například věcné břemeno) k pozemkům mohou být přímo dotčena, stavebník, jestliže je provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti, obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav, a dobrovolně mohou být účastníky řízení i obce, jejichž územní obvod sousedí s pozemky, jichž se pozemkové úpravy dotknou.
Nutno podotknout, že v rámci pozemkových úprav nikdo nepřijde o majetek. Parcely vlastníků, kterých se týkají pozemkové úpravy, představují tzv. nárok vlastníka. Pro každého vlastníka je vypracován soupis nároků podle ceny, výměry a vzdálenosti jednotlivých pozemků. Pak jsou vlastníkům navrženy projektantem nové pozemky tak, aby odpovídaly co nejvíce těm původním, a to jak cenou, výměrou, vzdáleností, a podle možností i druhem pozemku.
Cena je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou vyšší nebo nižší o více než 4 %. Co se týká výměry, má se za přiměřenou výměru taková, která nepřesahuje 10 % výměry původních pozemků. V případě překročení kritéria je potřebný souhlas vlastníka, právě tak jako v případě překročení přiměřené ceny.
Nově navrhované pozemky by měly být také v tzv. přiměřené vzdálenosti, což představuje maximální rozdíl 20 % oproti vzdálenosti původních pozemků.
Dokončený návrh je pozemkovým úřadem poskytnut k nahlédnutí po dobu 30 dnů na pozemkovém úřadě a na obecních úřadech dotčených obcí. V této lhůtě mohou vlastníci podávat připomínky, které jsou buď zapracovány do návrhu, nebo se k nim pozemkový úřad vyjádří.
Po uplynutí této lhůty následuje závěrečné jednání a pokud s návrhem souhlasí vlastníci alespoň tří čtvrtin výměry půdy řešených pozemků, vydá pozemkový úřad „první rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav“.
Proti tomu je možné se odvolat. Jestliže se nikdo neodvolá, nebo poté, co bylo odvolání vyřízeno, vydává pozemkový úřad druhé rozhodnutí, a to “o přechodu a výměně vlastnických práv”.
To je již vydáno formou veřejné vyhlášky a zároveň doručeno katastrálnímu úřadu a všem vlastníkům pozemků, resp. účastníkům řízení. Proti druhému rozhodnutí se již nelze odvolat. Na základě tohoto druhého rozhodnutí zapíše katastrální úřad nový stav do katastru nemovitostí. Listinu o druhém rozhodnutí by si měli vlastníci dobře uschovat, protože je v podstatě nabývací listinou k nově vyměřeným pozemkům.
Vlastník má právo po dokončené pozemkové úpravě na jedno bezplatné vytyčení nových pozemků. To může provést pozemkový úřad a provádí to především u těch vlastníků, kteří pozemky sami užívají nebo jsou v nájmu jiných drobných zemědělců. Zároveň s vytyčením jsou na hranice umístěny hraniční znaky, o které je vlastník povinen pečovat.
