Jako projektant má dlouholetou zkušenost s navrhováním rodinných a bytových domů, ale také občanských staveb, ve všech stupních projektové dokumentace. Stanislav Bernacík při své práci často pracuje s jednovrstvým zdivem HELUZ, i když přiznává, že k tomuto konstrukčnímu principu cítil zpočátku nedůvěru. Co změnilo jeho postoj a jaké výhody mu HELUZ při projektování přináší?
Vzpomenete si, kdy jste začal ve svých projektech pracovat se sortimentem HELUZ, respektive s principem jednovrstvého zdiva bez dodatečného zateplení?
S HELUZEM jako takovým přibližně před dvanácti lety, ale z počátku to nebyla vysloveně vyhraněná volba. Zásadní byl až o něco později návrh pasivního domu pro klienta, který si jednovrstvé zdivo HELUZ vysloveně přál.
Shodli jste se na volbě okamžitě?
Přiznám se, že ne, měl jsem z této volby počátku obavy, respektive do návrhu pasivního domu bez dodatečné izolace se mi nechtělo.
„Troufám si tvrdit, že z hlediska životnosti a morální životaschopnosti je jednovrstvý cihelný sys jeden z nejperspektivnějších konstrukčních sysů.“
Jaký byl argument klienta?
Pro něj byl nesmírně důležitý pocit masivní, stabilní, pevné zdi. Nechtěl bydlet ve stavbě ze subtilní nosné konstrukce obalené izolací, přál si, aby konstrukční sys spojoval v jednom prvku izolační i statickou funkci. Chtěl prostě bytelný dům.
Proč jste původně nebyl jednovrstvé zděné konstrukci nakloněn?
Jednalo o atypický dům, měl jsem logicky obavu, že navrhnout precizní konstrukční detaily ze sysových prvků bude náročnější. Navíc každý sys má svá prováděcí specifika, k chybě může dojít vždy.
Jednou z hlavních výhod jednovrstvých cihelných konstrukcí by ale měla být právě snadná, až intuitivní realizace…
To určitě ano, ale cihly nelze prostě bez rozumu jen tak vyzdít. Důležité je správné osazení jednotlivých prvků, použití vhodného pojiva, dodržení převazeb apod. Nicméně to je obecně problém stavebnictví, cihelné zdivo svádí k tomu, že snese jakýkoliv prováděcí přístup, což samozřejmě není pravda. Edukace prováděcích firem je nesmírně důležitá a je fakt, že v tomto směru mi HELUZ nesmírně usnadňuje práci kvalitou a jednoduchostí podkladů. Ve velké většině případů stačí na stavbě předat prováděcí příručku s řešením konstrukčních detailů a realizační firma netápe.
A stejně tak oceňuji kvalitu podkladů samozřejmě i jako projektant, kdy mám k dispozici širokou databázi odzkoušených konstrukčních detailů.
Co dál hrálo roli v tom, že jste nakonec pro klienta navrhnul pasivní dům z jednovrstvé konstrukce?
V tomto konkrétním případě šlo o cihly HELUZ Family 2in1 tloušťky 500 mm. Lákavé bylo, že se jedná o tvrdou, mechanicky odolnou konstrukci, bez měkkých zón z izolace. Já například rád pracuji s dřevěným obkladem fasád a v případě jednovrstvé konstrukce ho můžeme kotvit rovnou do stěny, bez nutnosti instalovat dlouhé kotvy přes zateplovací sys.
Můžeme se ale setkat s názorem, že jednovrstvou konstrukci je dobré ještě „pro jistotu“ doplnit například polystyrenem, který vykryje případné chyby při zdění…
V případě polystyrenu se ale bavíme o úplně jiných difuzních parametrech, polystyren cihlu laicky řečeno zavře. Navíc při jeho lepení vznikají v konstrukci drobné mezery mezi zdí a samotným izolantem.
Pokud je stavba z jednovrstvé konstrukce dobře navržená a dobře provedená, není důvod ji obalovat tepelnou izolací, respektive je to spíše ke škodě. Konstrukční detaily jsou sysově vyřešené, ověřené. Polystyrenem se rádo retušuje, skrývají se zásadní nedostatky v provádění zdění, které se ale projeví tak jako tak během let. A těžko se opravují.
Takže tepelnou izolací se problém nevyřeší, ale spíše schová…
Je to tak. Pokud dům řešíme v jednovrstvé konstrukci, máme daleko snazší kontrolu. Dozor, projektant i klient mohou případné nedostatky snadno objevit a řešit jejich nápravu. Vždy bychom měli dbát na kvalitní provádění zdění, a pokud je stěna vyzděná správně, podle předepsaného postupu, dodatečným zateplením nic nezískáme, spíše naopak – může docházet ke kondenzaci vodní páry, apod.
Jak je na tom jednovrstvé cihelné zdivo z pohledu akumulace tepla?
Jednovrstvé cihelné zdivo má velmi dobrou akumulaci tepla – není tak velká jako například u vysloveně těžkých materiálů typu beton nebo vápenopísek, nicméně tyto materiály mají primárně jen nosnou a případně právě akumulační funkci. Je nutné k nim přidat izolaci.
Ve vztahu k dřevostavbám jsme s akumulací cihly úplně jinde, u dřevostaveb je akumulace prakticky nulová.
Zásadní je ale to, že jednovrstvé zdivo z cihel v sobě kombinuje několik pozitivních vlastností najednou. Tepelněizolační a akumulační schopnost, ochranu před hlukem, statickou odolnost, vhodné difuzní parametry vytvářející velmi dobré vnitřní mikroklima… Troufám si tvrdit, že z hlediska životnosti a morální životaschopnosti je jednovrstvé cihelné zdivo jeden z nejperspektivnějších konstrukčních sysů.
Musí se klient nějakým způsobem omezovat při návrhu svého domu, pokud zvolí jednovrstvou zděnou konstrukci?
V posledních letech se velmi rozšířil počet, respektive maximální možný rozměr stavebních prvků, typicky překladů. V jednom konstrukčním sysu tedy můžeme s pomocí modulově koordinovaných prvků vyřešit například i velké prosklené plochy nebo rozpětí stropů. Samozřejmě pokud budeme mluvit o vysloveně atypickém domě, narazíme na určitá omezení. To ale neznamená, že bychom nemohli jednovrstvou konstrukci využít. Zkušený projektant by si měl s řešením detailů poradit. Ještě bych ale chtěl v souvislosti s tím zmínit důležitou věc týkající se provádění staveb.
„Pokud je stavba z jednovrstvé konstrukce dobře navržená a dobře provedená, není důvod ji obalovat tepelnou izolací, respektive je to spíše ke škodě.“
Povídejte…
Jak jsem už zmiňoval, riziko představuje hlavně chyba při zdění. Z toho úhlu pohledu vidím velkou výhodu sysu jednovrstvého cihelného zdiva HELUZ v jeho uživatelské přívětivosti a přívětivých a jednoduchých technických podkladech, které nemusíte na stavbě dlouze vysvětlovat.
Vy máte s bydlením v domě z jednovrstvých cihel osobní zkušenost, je to tak?
Ano, bydlíme v bytovém domě z cihel tloušťky 44 cm, bez zateplení a funguje to skvěle. Za vytápění bytu o ploše 120 metrů čtverečních v posledním patře platíme kolem tří tisíc korun měsíčně. Kdyby stěny byly vyzděné z plněných cihel o tloušťce 500 mm, dostali bychom se s náklady ještě o dost níže.
Doporučujete tedy připlatit klientům za lepší variantu cihel?
Rozhodně, v celkových nákladech na dům jsou to naprosto minimální částky, přitom pozitivně ovlivníte fungování celé stavby, snížíte náklady na vytápění, ještě dále zlepšíte akumulační vlastnosti a tak dále. Vždycky říkám, že ten rozdíl několik procent mezi jednotlivými cihlami je asi takový, jako kdybyste si koupili designový lustr. Lustr si můžete dokoupit kdykoliv a třeba ho za pár let vyměnit. Ale cihly koupíte jen jednou, jsou tu po celou dobu životnosti stavby a nevyměníte je. Na těch bych tedy určitě nešetřil.
