Voda, recyklace odpadů, demoliční pasy budov a další pilíře udržitelnosti stavebnictví

V rámci veletrhů FOR INTERIOR, FOR GARDEN a DESIGN SHAKER na výstavišti v Letňanech proběhla dne 12. 4. první odborná konference Kroky k udržitelnému stavebnictví, pořádaná redakcí portálů TZB-info, ESTAV.cz a estav.tv. To, že stavebnictví významně přispívá k emisím CO2 a zatěžuje planetu dalšími faktory jako je např. vytváření a skládkování odpadů, si uvědomují už i mnozí výrobci materiálů, projektanti nebo developeři. Někteří z nich se proto rozhodli začít činit určité kroky směrem k udržitelnosti ve stavebnictví nebo dokonce uhlíkové neutralitě. Jak to firmy vnímají a jak se s touto výzvou vypořádávají, se dozvíte v dnešním článku.

Saint-Gobain Česká republika

Jedním z takových výrobců je Saint-Gobain, společnost, která zastřešuje několik různých výrobců materiálů jako jsou např. Isover a Rigips. Udržitelnost je pro ni klíčovým a aktuálním tem. Jaké možnosti nám stavební materiály a postupy nabízejí a jakým způsobem můžeme přispět ke snížení emisí představili návštěvníkům konference zástupci dvou jmenovaných firem Ing. Tomáš Korecký, Ph.D. a Ing. arch. Tomáš Truxa.

V české republice se podařilo za posledních 30 let snížit emise CO2 zhruba na polovinu a to např. díky stavebnictví, odklonu od uhelných elektráren nebo snížení energetické náročnosti budov. Výrazný nárůst je však viditelný v odpadovém hospodářství nebo dopravě, kdy se stavební materiály často dováží na větší vzdálenosti, namísto využití lokálních. Udržitelnost je však složité a komplexní . Znamená to především, že bychom měli spotřebovávat tolik energie a produkovat tolik odpadu, aby další generace měla minimálně stejné možnosti pro život na této planetě jako my. V minulosti bylo běžné, že nejzásadnější pro firmy byl jejich ekonomický růst. Zásadní pilíře udržitelnosti jsou však nejen ekonomická stránka, ale i environmentální a sociální, které by spolu měli být ideálně v rovnováze. Dnes naštěstí část firem přechází od lineární ekonomiky (vytěžení zdroje, výroba materiálu, užívání a na konci životnosti odpad určený na skládku) k cirkulární ekonomice, která tvoří uzavřený kruh. Zásadní rozdíl mezi nimi je na konci cyklu, kdy se hledá další možné využití odpadu nebo jeho recyklace. Recyklace by ale neměla být tím hlavním cílem, v rámci udržitelného jednání bychom se měli prvně zamyslet, zda daný produkt vůbec potřebujeme a pokud je poškozený, zda není možné ho opravit.

Udržitelná architektura není jen energeticky efektivní výstavba. Dalšími důležitými faktory pro jejich uživatele je tepelný komfort v zimě i v létě, dále vizuální komfort (přirozené a umělé osvětlení), akustický komfort nebo kvalita vzduchu vnitřního prostředí. Udržitelnost budovy hodnotí mnoho druhů certifikátů, které jsou dnes již známé a běžné (např. LEED, BREEAM). Více informací k tomuto tu je možné najít na internetových stránkách společnosti Sait-Gobain, zpracovaných přehledně do brožury věnované tomuto tu.

V současné době nabírá na popularitě pojem uhlíková stopa budov, která udává součet všech uhlíkových plynů uvolněných při výstavbě i v průběhu životnosti budovy produkovaných jejím užíváním. Výsledek je složen ze dvou částí. Prvním je tzv. zabudovaný uhlík, jehož výše záleží na tom, z jakých materiálů je budova postavená. Už v této části je tedy třeba k tomuto problému přistupovat zodpovědně a volit vhodné materiály. Druhou částí je provozní uhlík – zde se započítávají všechny provozní energie potřebné pro vytápění, chlazení, osvětlení i větrání. Toto číslo je možné snížit především pomocí zlepšení parametrů obálky budovy a s tím souvisejícím snížením její energetické náročnosti. Evropská unie má v plánu do budoucna nastavit limity pro maximální množství uhlíkové stopy během životního cyklu budovy, v některých státech to funguje již dnes.

Jak můžou dodavatelé stavebních materiálů prakticky přispívat k navrhování udržitelných budov? Především můžou poskytnout stavebníkům a projektantům objektivní data k dodávaným materiálům. K tomu účelu slouží EPD dokumenty, tedy environmentální prohlášení o produktu – komplexní dokument shrnující dopad produktu na životní prostředí v průběhu jeho životním cyklu. Ve společnosti Saint-Gobain mají tyto dokumenty zpracovány pro více než 95 % produktů dostupných na webových stránkách. Životní cyklus výrobku se posuzuje od fáze suroviny, přes výrobní proces, dopravu na staveniště, zabudování do konstrukce, následnou fázi užívání, údržbu a opravy, až po konec životního cyklu, čímž je většinou demolice a související doprava odpadu, zpracování odpadu a případně jeho recyklace. Pokud má výrobek k dispozici EPD dokument, neznamená to nutně, že je ekologický, ale jsou v něm objektivně zhodnoceny jeho dopady na životní prostředí.

Společnost Saint-Gobain běžně ve všech svých produktech využívá recyklát. Tedy nerozlišují se zde výrobky bez nebo s použitím recyklátu, tak že jeden by byl horší než druhý. Všechny vyrobené produkty musí splňovat deklarované parametry. Za zmínku stojí i další konkrétní kroky směrem k udržitelnosti. Značka Weber, výrobce stavební chemie, například nahradila vstupní surovinu cement CEM I za CEM II, výroba je tak méně náročnější a jen tímto krokem se podařilo docílit snížení uhlíkové stopy o 10 %. Ve společnosti Isover, výrobci tepelných izolací, využívají jako vstupní surovinu zase strusku z vysokoteplotních pecí, což je v podstatě odpad z jiné výroby a firma Rigips, výrobce sádrokartonových desek, využívá pro svou výrobu druhotnou surovinu energosádrovec, který vzniká při výrobě v uhelných elektrárnách. Na výrobu sádrokartonových desek je využíván i recyklovaný papír.

Snaha o udržitelnost je vidět i v interním odpadovém hospodářství, a to především minimalizováním odpadu – zbytky z výroby nebo ze staveniště se vrací zpět jako základní surovina (neznečištěné odřezky sádrokartonu sbírané do speciálních klecí přímo na staveništi, neznečištěné zbytky polystyrenu, sklo), Isover balí výrobky do folie LDPE, Weber pro své výrobky používá nový kyblík s 50% recyklátu. Firma se snaží snížit i energetickou náročnost výroby a brát energii z obnovitelných zdrojů. Díky několika výrobním závodům v České republice se daří také snižovat emise při dopravě materiálů z výroby na staveniště.

CIUR

„Dá se říci, že naše tepelná izolace je skladiště CO2 na dlouhou dobu, proto dostáváme mnoho různých ocenění jako ekologicky šetrný výrobek. To ale není naším primárním cílem. Především chceme, aby naše práce dávala smysl,“ říká Mgr. Michal Urbánek, generální ředitel společnosti CIUR. „Někoho může napadnout otázka, co získáme tím, že použijeme papír jako tepelnou izolaci. Je potřeba se podívat na cirkulaci produktu ze dvou pohledů. Při opětovné přeměně vlákniny z použitého papíru znovu na papír už mnoho vláken nejde použít a stanou se odpadem, počet cyklů vlákniny z recyklovaného papíru je max 6. To znamená, že třeba z 1 tuny recyklovaného objemu se opakovanou recyklací můžeme dostat až na 400 kg odpadu. Takováto výroba je i více energeticky náročná. Oproti tomu výrobky CIUR mají nulový odpad, protože dokážeme využít i plata od vajíček. Pro každý typ odpadu najdeme využití tak, aby kvalita vlákna nesnižovala kvalitu výrobku.“

Jak ukázala během přednášky čísla, rozdíl mezi výrobou a spotřebou papíru v česku je poměrně obrovský. Jen čtvrtinu, maximálně třetinu naší potřeby si vyrábíme sami, zbytek dovážíme z jiných zemí, buď evropských nebo především asijských. Další nepříjemností je i to, že se spousta zboží dováží z ciziny už v obalech, které se v Evropě začínají hromadit jako odpad. Co se týče výroby papíru v Evropě, ze statistik je vidět, že energetická náročnost a produkce CO2 zde klesá, a to především díky produktivním papírnám a dobrému energetickému mixu. V Asii, kde je energetický mix vražedný, se ale naopak zdvojnásobila. „Je třeba začít vyrábět co nejvíce tady v Evropě, a ne se tvářit, že druhá polovina zeměkoule se nás netýká. V Evropě jsme energeticky úsporní, protože jsme většinu provozů přesunuli někam jinam. Je třeba se zastavit a zamyslet se, kam se řítíme v tom našem boji s CO2. V CIUR se o to snažíme v maximální možné míře.“ Dobrý zprávou nakonec je fakt, že Češi jsou ve sběru a recyklaci papíru poměrně dobří.

MEA Water management

Jedním z důležitých t udržitelnosti je také šetrné hospodaření s dešťovou vodou. Netýká se to ale jen rodinných domů, kde už to u novostaveb vyžaduje legislativa, ale uvědomují si to i města. Zachytávání vody ze zpevněných ploch a veřejných prostranství a jejich další využití je doménou firmy MEA Water management. Jejich odvodňovací prvky, např. liniové, obrubníkové nebo štěrbinové žlaby, slouží k odvodnění velkých ploch jako jsou náměstí, parkoviště, nebo dopravních staveb jako jsou mosty, dálnice či letiště. Vhodné jsou i do historických částí měst. Šetrné hospodaření s vodou však vyžaduje komplexní řešení. Jde tedy nejen o svedení vody ze zpevněných ploch a zabránění vtoku do kanalizace, ale především zajištění jejího navrácení do půdy ideálně na místě nebo uchování v retenčních nádržích na pozdější závlahu. K tomu slouží např. zasakovací boxy, v nabídce jsou i speciální boxy sloužící k ochraně kořenových sysů stromů rostoucích v chodníku vedle vozovky. Na odvodňovací prvky je při předpokladu znečištění vody možné napojit např. odlučovače ropných látek nebo použít žlab se speciálním substrátem zachycujícím těžké kovy a soli, a potom je již možné nechat vodu vsáknout bez toho, aniž by byla ohrožená rostoucí zeleň. S výběrem vhodného řešení a správným návrhem prvků pomůže tým projektantů. Pro své výrobky používají i takové materiály, jako je sklolaminát nebo polymerický beton.

Ing. arch. Josef Drapalík doplňuje: „Nepravidelné výkyvy počasí, velká sucha, přívalové deště změnily i náš obor. Nestabilita počasí vede k tomu, že je nyní náročnější správně zvolit a navrhnout sys akumulace vody a jejího následného využití. Z toho důvodu je nutné přistupovat k odvodnění zpevněných ploch vždy komplexně. Náš projekční tým zhodnocuje požadavky investora, architekta i správce tak, aby navrhl optimální řešení v dané lokalitě s respektem k místním podmínkám a potřebám. Určitou výhodu nám poskytují modernější technologie, materiály a také naše inovace vyzkoušených odvodňovacích sysů.“

UCEEB

Věděli jste, že stavební a demoliční odpad tvoří 25–30 % veškerého odpadu produkovaného v EU? Přitom se na planetě nachází jen omezené množství surovin. Používáním recyklovaných surovin tedy chráníme kvalitnější primární suroviny, které pak mohou být použity na místě, kde jsou nenahraditelné. Proto bychom se měli řídit pravidlem, že pokud existuje možnost použít materiál nebo výrobek znovu, aniž by došlo ke zhoršení jeho kvality, mělo by mít toto řešení přednost před ostatními.

Svojí cestu k cirkularitě ve stavebnictví přišlo na konferenci představit také Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které se zabývá i tem stavebního odpadu. Před pár lety se výzkumníci začali zabývat použitím recyklovaného kameniva do betonu a zjistili, že musí mít nějakou kvalitu, aby se dalo dále využít. Proto se dále zaměřili na recyklační technologii kameniva. Postupně se dostali k tomu, jakým způsobem je nejlepší budovy rozebírat, aby se ve stavebním odpadu snížilo množství znehodnocujících materiálů a začali navrhovat postup dekonstrukce budov tak, aby byl výsledný beton co nejčistší. Výsledkem toho se stala myšlenka cirkulárního stavebnictví a následně předdemoličního auditu. Tomu se věnuje projekt CIRCON4CLIMATE – Cirkulární stavební postupy pro ochrany klimatu, které představila Ing. Tereza Pavlů, Ph.D. Při tvorbě Katalogu výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví a následně katalogu věnovanému odpadu z průmyslových provozů a komunálních odpadů s týmem zjišťovali, co vše při demolici můžeme ze staveb získat, jakou kvalitu mají tyto materiály mít, jestli je možné tyto suroviny vrátit do výroby nebo jakým způsobem se potom tyto výrobky z recyklovaných materiálů certifikují. Všechny tyto informace včetně aktuální legislativy (stavební zákon, zákon o odpadech) je možné najít na webu www.recyklujmestavby.cz.

Úkolem předdemoličního auditu není ale jen návštěva budovy, kdy se zjišťuje, jaké materiály tam jsou, jaké je jejich složení, jak postupovat při dekonstrukci, aby se oddělili použitelné materiály od nežádoucích látek. Výzkumníci se snaží také materiálům navrhnout druhý život, tzn. doporučí koho oslovit na spolupráci, kdo umí tento materiál zpracovat, jak zároveň uspořit emise CO2. V případě, že ví, jaká stavba má nově na místě vzniknout, tak jaké materiály by se zde dali znovu použít. Snaží se samozřejmě i o to, aby vše dávalo ekonomický smysl.

V UCEEB pořádají k tomuto tu také Recyklační akademii, což je iniciativa, kde chtějí pracovníci předat své know-how, aby se povědomí o předdemoličních auditech rozšířilo mezi více lidí. Letos začíná od 17. 5. a je možné se na ní přihlásit na výše zmíněných stránkách.

„Když to shrnu, abychom mohli materiály znovu využívat, je důležité, aby proběhla dekonstrukce ne demolice, důležitý je také audit a optimalizovaný recyklační proces. Potom máme kvalitní vstupní surovinu pro nový výrobek. Z našich i zahraničních výpočtů víme, že v případě využití druhotné suroviny nejen že šetříme primární zdroje, ale většinou snižujeme i environmentální dopady, jako jsou např. emise CO2, takže to má smysl,“ dodává závěrem Ing. Tereza Pavlů, Ph.D.

Skanska

Na konferenci byl pozván i zástupce rezidenčního developmentu, který se dlouhodobě hlásí k zeleným tům a udržitelnému stavění, a tím je firma Skanska Residential. Za ní z pozice Green Business Manažera hovořil pan Ing. Ondřej Flanderka. Posluchačům představil, jaké cíle si firma dala do příštích let a jakým způsobem jich chce dosáhnout. Evropa se zavázala, že chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální, ve firmě Skanska si dali cíl ještě přísnější – a to dosažení uhlíkové neutrality už o 5 let dříve. K tomu chtějí dojít nejen díky snížením emisí při výstavbě, ale i mnoha interními kroky v provozu firmy, jako např. částí vozového parku s hybridními vozy nabíjenými zelenou elektřinou nebo snižováním počtu pracovních cest.

Jedním z cílů, které plní už delší dobu, je snižování energetické náročnosti nových budov. To se daří především díky dnes již standardnímu kvalitnímu zateplení, snaze o co nejkompaktnější tvar budovy, správnému natočení ke světovým stranám nebo vhodnému sklonu střechy pro osazení fotovoltaiky. Dále pracují také s rekuperací tepla nejen ze vzduchu, ale i šedé vody. Toto vše je třeba mít podchycené už v rámci plánování a návrhu budovy. Dnes již také všechny jejich domy mají certifikát udržitelnosti BREEM.

Že velkým tem v rámci udržitelného stavebnictví jsou materiály, potvrzuje i pan Ing. Flanderka. Ve Skanska si tak vyzkoušeli už i práci s recyklovaným betonem, v současnosti se jejich pozornost upíná především na dřevo, jako konstrukčnímu materiálu. První vícepodlažní dřevostavba vznikne brzy v Radlicích v rámci komplexu tří bytových domů, kde si plánují reálně porovnat výstavbu ze dřeva vůči klasickému stavění z betonu a oceli, a to z hlediska rychlosti výstavby, finanční stránky atp. Do budoucna by firma měla ráda v portfoliu více takových staveb, protože věří, že jí to pomůže v její cestě k dosažení cílů udržitelného stavebnictví.

CYRKL

Jak už bylo zmíněno výše, aby měla recyklace smysl, je třeba hledat materiálům druhý život. K tomu může firmám pomoci poradenská firma Cyrkl. Ta stojí za vytvořením největšího online tržiště s druhotnými surovinami v Evropě, kde je v současnosti registrovaných již několik tisíc firem. Dále Cyrkl nabízí poradenské služby v oblasti komplexního řešení na míru pro optimalizaci firemních a materiálových toků, aby společnosti mohly být produktivnější, nákladově efektivní a udržitelnější. To znamená, že se provede ve firmě scan, při kterém se hledá využití odpadových materiálů, jak je vracet zpátky do výroby nebo jaká je možnost prevence, aby odpad vůbec nevznikl. Každé doporučení musí mít finanční a environmentální hodnotu. Spolupracují také s developery na předdemoličních auditech a následně hledají partnery pro výkup. Je vždy potřeba vše spočítat – selektivní demolice je dražší a náročnější než klasická demolice, ale pokud se prodejem materiálů peníze vrátí, může to být pro firmu jak ekonomicky výhodné, tak to bude mít i environmentální efekt.

Závěrem

Na konferenci konané pod záštitou Ministerstva životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj ČR byly prezentovány dále také různé zajímavé realizované projekty jako jsou např. pasivní domy a stavby z přírodních materiálů, zkušenosti z provozu obecní kořenové čistírny nebo z domu s kořenovou čistírnou na střeše, jak lze přemýšlet při revitalizaci chátrajícího památkově chráněného areálu ukázaného na příkladu Nuselského pivovaru nebo příklady regenerace sídlišť. Návštěvníci se dozvěděli, jaké jsou novinky v normativních požadavcích na vícepodlažní dřevostavby a nesmíme zapomenout také na společnost HELUZ, která zde v premiéře představila svoji novinku – doživotní záruku na jejich výrobky, která chce tímto krokem přispět k dlouhé životnosti a udržitelnosti staveb.