Univerzitní centrum energeticky efektivních budov oslavilo 15. května 10 let od svého otevření. Multioborové vědecké centrum pracující napříč všemi fakultami ČVUT disponuje 21 laboratořemi se 180 zaměstnanci. Díky vlastnímu vědeckému centru se ČVUT řadí mezi moderní světové univerzity. Za 10 let existence dokončilo řadu unikátních výzkumů s reálnými výstupy do praxe v udržitelném stavění a tvorbě zdravého vnitřního prostředí budov. Podívejte se na naši reportáž.
Mezi průlomové projekty patří podle Roberta Járy, ředitele ČVUT UCEEB, např. MoistureGuard – sys pro trvalý monitoring vlhkosti ve dřevostavbách, který zvyšuje bezpečnost dřevěných konstrukcí, dále Envilop, inovativní lehký obvodový plášť na bázi dřeva, navržený pro modernizaci existujících budov a novou výstavbu, a SAWER, sys získávání vody – až 200 l denně – z extrémně suchého pouštního vzduchu.
Vývoj SAWERU pokračoval druhou generací s názvem MAGDA. Jde o mobilní zařízení sloužící jako nouzový zdroj vody s průměrnou denní produkcí 10 l. Třetí generace EWA je schopna v poušti při napojení na síť produkovat 35 l vody denně, ve vlhčím prostředí až 70 l.
Projekt SAWER proslavil UCEEB doma i v zahraničí, a to např. na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji.
Mezi další jmenované projekty Centra patřila také účast studentských týmů ve dvou ročnících prestižních soutěže Solar Decathlon, a to ve světové konkurenci v USA a před dvěma lety v evropském ročníku v Německu.
Z řady dalších projektů je to např. mikroelektrárna WAWE, kontejnerová jednotka pro společnou výrobu elektřiny a tepla z biomasy s vysokou efektivitou a nízkými emisemi, nebo např. Sunflow, biodynamická lampa, která podporuje cirkadiální rytmus uživatelů a byla oceněna na LIT lighting Design Awards. Lampa napodobuje přirozený světelný cyklus a podporuje mentální a fyzické zdraví.
Podle Antonína Lupíška, ředitele pro vědu a výzkum, čeká UCEEB řada výzev. Půjde o obor energetiky, kde bude třeba umět předvídatelně reagovat na výrobu z obnovitelných zdrojů, energetická flexibilita, obnovitelné zdroje a jejich integrace do budov. Druhou výzvou je podle Antonína Lupíška dekarbonizace, a to jak v oblasti energetiky, tak v oblasti výroby stavebních materiálů. A v neposlední řadě se jedná o vývoj vedoucí k poskytování kvalitního vnitřního prostředí v budovách za všech podmínek, které mohou v budoucnu nastat a na které musí být budovy připraveny. Změny v budovách a v energetice musí být navíc společensky přijatelné a ekonomicky únosné.
Další zajímavosti se můžete dozvědět v reportáži. Kromě zmíněných expertů UCEEB jsme se ptali také Petra Kuklíka, vedoucího výzkumného oddělení Materiály a konstrukce budov, a Martina Volfa, vedoucího výzkumného oddělení Architektura a životní prostředí.
