25.5.2012 – Družstevní bydlení má v Česku dlouholetou tradici a tato forma bydlení se v poslední době opět dostává do kurzu. Vědí to i developeři, kteří na tuto “díru na trhu” začínají pomalu reagovat.
Bydlet ve vlastním si přeje většina. Jenže ne každý si to dnes může dovolit. Jednou z možností (nepočítáme-li nájem) je družstevní bydlení. A jak se zdá, tato forma bydlení u Čechů získává opět oblibu. Svědčí o tom také záměr jednoho z největších českých developerů společnosti Finep, který vloni začal nabízet ve spolupráci s bytovým družstvem SBD Praha byty ve formě družstevního vlastnictví. Projekty v pražské lokalitě Prosek a Stodůlky jsou vyprodané ještě před dokončením. Společnost před několika dny oznámila, že v trendu pokračuje a bude stavět další tři projekty s družstevními byty. “Produkt družstevního bydlení nám umožnil rozšířit stávající cílovou skupinu zákazníků o ty, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou (nebo nechtějí) financovat nové bydlení hypotečním úvěrem. Důvodů může být celá řada, například nedostačující příjem nebo nevyhovující věk pro jeho získání. O tento produkt je od samého počátku velký zájem, což jsme očekávali,” uvádí Pavla Temrová, tisková mluvčí Finepu.
O úvěr žádá družstvo
Klienti podle Temrové oceňují především fakt, že si mohou pořídit družstevní byt v novostavbě, i když nesplňují přísné podmínky bankovních institucí při žádosti o hypoteční úvěr, nebo mají obavy ze zadlužení. “Bytové družstvo nechce prokázat výši vašeho příjmu, nehledí na váš věk a bere na svá bedra vyjednávání s bankou,” dodává Temrová. Zájemci tedy stačí zaplatit jen 25 % z ceny nemovitosti (může být financováno formou úvěru ze stavebního spoření) a zbytek splácí ve formě klasického nájmu po dobu zhruba 20 let.
Družstevního bydlení podporuje i brněnská developerská společnost Trikaya. “Tento typ bydlení u nás fungoval perfektně ve dvacátých letech a teď nastává jeho pozvolný a logický comeback. Zájem na trhu o tento typ bydlení pociťujeme a dalo by se říci, že se jedná o trend,” říká její obchodní ředitel Petr Pospíšil. Jenže firma Trikaya pocítila i nevýhody tohoto trendu, a to konkrétně u brněnské Rezidence Erasmus, které se nakonec jako družstevní neprodává. “U tohoto již dokončeného projektu došlo na poslední chvíli ke zpřísnění podmínek u banky zajišťující úvěr bytovému družstvu. Trhu by jistě prospělo, pokud by bankovní sektor stihl zareagovat na zvyšující se poptávku družstevního bydlení a otevřel nové produkty zajišťující pro developery financování tohoto typu,” postěžoval si Pospíšil.
Banky se teprve učí
Zajištění financování však zůstává základním pilířem výstavby. České banky jsou ochotné projekty družstevního bydlení financovat, a jak nám sdělil Libor Ostatek, ředitel Golem Finance, dochází i k mírnému vzestupu financování těchto projektů.
“Velmi důležitým kritériem pro banky jsou zkušenosti žadatelů (zakladatelů bytového družstva) v oblasti developmentu či realizace obdobných stavebních projektů. V současné době je zřejmé, že se prakticky všechny banky s tímto novým produktem seznamuji a nastavuji pro něj obchodní podmínky,“ uvádí finanční ředitel společnosti Finep Štěpán Havlas. Společnost Finep se doposud s žádnými problémy finančního rázu nesetkala a jak uvedl Havlas, k hladkému průběhu pomáhají firmě právě zkušenosti v oblasti developmentu a komplexní financování výstavby.
Přestože družstevní bydlení získává v Česku stále více příznivců, lze těžko předpovídat, zda se do výstavby družstevního bydlení pustí i další větší developeři. Jedná se totiž stále o menšinový segment bydlení. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj bylo v ČR v roce 2010 evidováno víc než 4 miliony domácností, z nichž družstevní přestavovaly jen 11%.
zdroj foto: Trikaya a.s.
Jitka Vrbová
