Kauzu vraždy Anežky Hrůzové starou 125 let jihlavské státní zastupitelství opět odmítlo otevřít. Uvedla to na webu Česká televize (ČT). Podle státního zástupce Jana Fichtnera se v případu neobjevily žádné nové informace. Krajské státní zastupitelství v Jihlavě nepovolilo znovuotevření kauzy už loni v červnu. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci pak ale nařídilo jihlavským žalobcům znovu prověřit podnět k přezkoumání rozsudku, podle kterého byl vrahem židovský mladík Leopold Hilsner. Vražda Hrůzové v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899, a následný proces s Hilsnerem vedly k zesílení protižidovských nálad na českém území.
Olomoucké Vrchní státní zastupitelství loni v září uvedlo, že se v kauze vraždy Hrůzové objevily nové informace. Vyplynuly podle úřadu ze dvou podnětů, které zastupitelství obdrželo v souvislosti s přezkumem zamítnutí obnovy řízení ze strany jihlavských žalobců. Olomoucký úřad proto věc vrátil k opětovnému posouzení do Jihlavy. Tamní státní zástupce Fichtner ale ČT řekl, že se opět rozhodl nepodat návrh na obnovu řízení.
„Pokud chcete dosáhnout obnovy řízení, musíte mít nové skutečnosti. Ty skutečnosti, které navrhli podatelé, byly už tehdejšímu soudu známy,“ sdělil televizi. O obnovu řízení v případu vraždy Hrůzové požádal v únoru 2023 advokát Lubomír Müller. Podle podnětů k přezkoumání rozsudku například údajně nebylo možné, aby Hilsner vůbec stihl vraždit tak, jak to popsal soud. „Z výpovědi jedné ze svědkyň však vyplynulo, že čas odhadla podle západu slunce,“ uvedl státní zástupce Fichtner. Tato informace tedy podle něj nemohla vést ke znovuotevření případu.
„Sám jsem našel jednu skutečnost, která by mohla být nová. Bratr poškozené se měl doznat, že ji zavraždil on,“ doplnil Fichtner. Podle něj ale nebylo možné dohledat, jaký byl zdroj této informace, a nemohl ji proto dál prověřit. Fichtnerovy závěry může ještě opět přezkoumat nadřízené Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, uvedla ČT.
Kvůli vraždě Hrůzové byl v roce 1899 zatčen dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře a antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září stejného roku v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti.
Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen na základě nepřímých důkazů k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové, a navíc i na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.
Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohlo i úsilí Tomáše Garrigua Masaryka. Tehdejší vysokoškolský profesor a budoucí prezident se postavil na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála. Rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Vysloužil si za to nenávistné reakce veřejnosti. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost.
Zdroj: ČTK
Foto symbolického hrobu A. Hrůzové: Dezidor, CC BY-SA 3.0/Wikimedia Commons
