Lidé v kyberprostoru zůstávají zranitelní, firmy jsou víc připravené – Svět práva

Zatímco velké firmy a organizace jsou v kybernetické bezpečnosti lépe informované a připravené, občané stále zůstávají zranitelní a mají velký prostor ke zlepšení, informovala společnost Mastercard, která představila svůj Index kybernetické bezpečnosti. Výsledky získala z průzkumu mezi 209 firmami a 2000 spotřebiteli v Česku a na Slovensku.

Index hodnotí důležitost a přístup ke kyberbezpečnosti, prevenci, vzdělání a správu hesel. Výsledky indexu jsou rozděleny do čtyř úrovní, riziková je od nuly do 50 bodů, nízká od 51 do 60 bodů, bezpečná od 61 do 75 bodů a vysoká od 76 do 100 bodů.

Firmám a organizacím vyšel Index kybernetické bezpečnosti na 63 bodů ze 100, což značí bezpečnou úroveň. U občanů dosáhl hodnoty 45 bodů, která označuje rizikovou oblast. Vysoké úrovně bezpečnosti nedosáhla žádná ze zkoumaných částí společnosti.

„Kybernetická bezpečnost už není jen technologickou otázkou. Jde o základ důvěry v digitální ekonomiku. Index ukázal, jak dramaticky se celková připravenost na kyberhrozby ve společnosti liší,“ uvedla generální ředitelka společnosti Mastercard pro ČR a Slovensko Jana Lvová. „Smutnou pravdou zůstává, že nejslabším článkem řetězu jsou jednotlivci, ať už jako soukromé osoby nebo ve svých pracovních rolích,“ sdělila.

Ve vzdělávání jsou lidé pasivní a čtvrtina se školení a edukaci vyhýbá

Téměř osm z deseti zaměstnanců zodpovědných za IT u firem a organizací by podle průzkumu pokus o kyberútok bylo schopno rozpoznat a ubránit se mu. V případě občanů je situace výrazně horší. To, že by kyberútok zvládla rozpoznat a ubránit se, uvedla polovina dotazovaných. Že by to vůbec nedokázalo, odpovědělo 14 procent lidí, podotkla Lvová.

Firmy a organizace podle ní berou ochranu a prevenci mnohem vážněji než veřejnost. Více než devět z deseti firem a organizací denně zálohuje data, krizový plán v případě kyberútoku má 87 procent z nich a 77 procent dostatečně investuje do kybernetické a digitální bezpečnosti, ukázal průzkum. „Skoro šest z deseti firem a organizací má pozici, která má na starosti výhradně kybernetickou nebo digitální bezpečnost, před dvěma lety to byla jen třetina. Dlouhotrvajícím problémem zůstávají omezené zdroje na řešení kybernetické bezpečnosti, a to zejména u menších firem,“ dodala Lvová.

Průzkum zjistil, že lidé si sice uvědomují důležitost kybernetické a digitální bezpečnosti, ale jejich chování tomu neodpovídá. To, že kliklo na odkaz nebo přílohu, které se následně ukázaly jako potenciálně nebezpečné, přiznává 35 procent lidí. Na potenciálně podezřelé stránce vyplnilo své údaje 15 procent dotázaných a 11 procent předalo své údaje podvodníkovi telefonicky. Ve vzdělávání jsou lidé pasivní a čtvrtina se školení a edukaci zcela vyhýbá.

Lidé přiznávají, že v důslednějším dodržování opatření ke zvýšení kyberbezpečnosti jim nejvíce brání vlastní pohodlnost a lenost, což uvedlo 36 procent respondentů. Takřka čtvrtina zmiňuje podceňování rizik a důvěřivost a 17 procent neznalost a nedostatek informací.

Mastercard Index kybernetické bezpečnosti 2025:

Zdroj: Mastercard

Zdroj: Mastercard

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com