Dne 2. května 2024 proběhl na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR odborný seminář vedený místopředsedou jejího ústavněprávního výboru Jakubem Michálkem k tématu reformy advokátních úschov, které v poslední době rezonuje napříč celou společností. Zástupci poškozených klientů, České advokátní komory, České bankovní asociace, Ministerstva spravedlnosti, tým senátorky Hany Kordové Marvanové a další účastníci sdíleli své zkušenosti, představili návrhy opatření, které by měly vést k většímu zabezpečení klientských peněz, ale poukázali i na úskalí, které navržená řešení skrývají.
Seminář tak navázal na řadu jednání, která vede Ministerstvo spravedlnosti s Ministerstvem financí, ČAK, ČNB, ČBA, týmem senátorky Marvanové a dalšími dotčenými institucemi, jejichž společným cílem je přijetí legislativních opatření, jež mají vést ke zvýšení bezpečnosti advokátních úchov a obnovení důvěry veřejnosti v advokátní úschovy, která byla zásadním způsobem podlomena v důsledku trestné činnosti některých advokátů. Snahou je, aby se tyto návrhy staly součástí novely zákona o advokacii, která prochází legislativním procesem a nyní čeká na druhé čtení v Poslanecké sněmovně, jak Advokátní deník průběžně informuje.
Úvodem tříhodinového odborného setkání byly popsány zásadní problémy spojené s advokátními úschovami, jakož i představen historický přehled a odhad vzniklých škod. Podle vyjádření senátorky Kordové Marvanové šlo v daných kauzách o systémové selhání a je podle ní třeba nastavit nové legislativní mechanismy, které ochrání klientské prostředky. „Z prezentovaných údajů, pokud jsou validní, mi vyšlo, že v 99,98 procentech proběhne advokátní úschova správně“ konstatoval však následně Jakub Michálek s tím, že „je však pochopitelně špatné, pokud na nepoctivého advokáta natrefíme právě my.“
To na místě samém potvrdili zástupci a zástupkyně poškozených klientů jak v kauze doktorky Sukové, tak v kauze Century 21, která běží již od roku 2012. Zuzana Reyne, Tomáš Lízner, Jitka Štefková a Eva Novotná na příkladu osobních příběhů shodně popsali, jak jim zpronevěření jejich finančních prostředků, mnohdy celoživotních úspor, nejen zkomplikovalo život, ale odrazilo se i bohužel na jejich zdraví a psychice.
Tajemník ČAK Petr Čáp, který na jednání zastupoval Komoru, potvrdil Michálkova slova, když uvedl, že „v daných případech nešlo o systémové selhání, byť je to jistě pro poškozené bohužel až traumatizujícím faktem, ale šlo vždy o selhání jednotlivce,“ a dodal, že „v daných případech šlo o trestný čin a tomu nikdy nelze stoprocentně zabránit jakýmikoli opatřeními.“ Výpočet poslance Michálka, který porovnával počet advokátů. kteří se dopustili zpronevěry, se zhruba 9 000 advokátů, kteří v posledních 10 letech provedli alespoň jednu úschovu peněz, doplnil tajemník obdobným údajem, že škody způsobené zpronevěrami v prezentovaných případech za takřka 20 let tvoří 0,02 % částek, které prošly advokátními úschovami za posledních 10 let.
Bohužel individuální selhání některých advokátů vrhá negativní světlo na poctivou práci tisíců advokátů, ohrožuje důvěru veřejnosti v bezpečnost advokátních úschov a vede k velkému politickému tlaku na zásadní změnu celého systému.
Návrh možné úpravy představili následně advokáti z týmu Hany Kordové Marvanové Jiří Kučera a Martin Kryl. Jak z dalšího jednání i například z úst Pavly Belloňové, ředitelky legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti, vyplynulo, Komora se aktivně a intenzivně podílí na hledání optimálního řešení ochrany klientů, kteří advokátní úschovy využívají. To vše při současném respektování požadavku na únosnou administrativní a finanční zátěž pro advokáty, respektive jejich klienty, a zachování konkurenceschopnosti advokátních služeb.
Jak Advokátní deník již informoval, diskutovaný koncept legislativní změny vychází z toho, že specifické povinnosti advokátů při vedení advokátní úschovy budou nově upraveny přímo zákonem o advokacii, nikoliv jen na úrovni stavovských předpisů, jak dosud činila Komora v rámci stavovské samosprávy.
V rámci aktuálních jednání se navrhuje prolomení bankovního tajemství pro účely kontroly ze strany ČAK, což jako nutné vidí i Česká bankovní asociace, kterou zastupoval Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele, který vnímá, že „advokátní úschovy jsou problém, a je jedno jestli systémový, či nikoli. Jako podstatné ČBA vnímá potřebu situaci řešit, a to legislativní úpravou umožňující prolomení bankovního tajemství ze strany ČAK, což se musí logicky promítnout v zákoně o bankách a zákoně o advokacii.“
Nástupci doktorky Sukové, advokáti Miroslav Kučerka a Karolina Spozdilová, kteří mají s institutem advokátních úschov bohaté zkušenosti, se vyjádřili kriticky k dalšímu možnému návrhu, jímž je omezení dispozičního oprávnění advokáta a současně poukázali na to, že nelze zvyšovat nad nezbytně nutnou míru administrativní a ekonomickou zátěž pro advokáty a jejich klienty.
Další jednání k nalezení optimálního legislativního řešení advokátních úschov budou pokračovat v následujících týdnech a jak se všichni přítomní závěrem debaty shodli, snahou všech zainteresovaných je a bude minimalizovat rizika, která jsou s tímto institutem spojena.
Redakce AD
Foto: redakce AD
