Návrh novely zákona o vysokých školách, která mimo jiné upravuje podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení schválila 27. března vláda. Univerzity by podle novely měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni, napsal na sociální síti X ministr školství Mikuláš Bek. Autoři návrhu podle něj chtějí motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, a vyřešit tak jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou.
Novela zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách by měla také podpořit internacionalizaci vysokého školství či například upravit vnitřní předpisy a orgány soukromých vysokých škol. Podle ministerstva školství by měla platit od roku 2025.
Vysoké školy by si mohly vybrat, zda budou doktorandům vyplácet stipendium, mzdu či plat nebo kombinaci obojího. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu měl být nejméně 1,2násobek minimální měsíční mzdy. Pro výpočet by se měla využívat výše minimální měsíční mzdy platná k 1. červenci roku, ve kterém začíná akademický rok. Úprava by měla platit pro studenty, kteří zahájí studium nejdříve v akademickém roce 2025/2026. Nyní dává ministerstvo na stipendium pro jednoho doktoranda 11 250 korun. Minimální mzda je nyní 18 900 korun, její 1,2násobek by tak byl téměř 22 700 Kč.
Podle Mikuláše Beka je žádoucí, aby vysokých škol, které podporují doktorandy formou mzdy, přibývalo. „Tato novela posílí trend, který se projevoval už v posledních letech, kdy jednotlivé fakulty, univerzity víc a víc využívaly pro doktorandy i formu mzdy jako nástroj podpory,“ řekl ministr po jednání vlády. Školy by také měly doktorandy přísněji vybírat, cílem je podle ministerstva zvýšit kvalitu studia a snížit počet neúspěšných studentů.
Vysoké školy by si mohly nově vybrat, zda budou zpoplatňovat studium doktorských programů v cizím jazyce. Nyní je studium programů, které se vyučují například v angličtině, povinně zpoplatněné, což podle ministerstva školství vede ke snížení zájmu zahraničních studentů o studium v Česku.
Návrh také rozvolňuje podobu státních závěrečných zkoušek. Jedinou součástí magisterské závěrečné zkoušky by mohla být diplomová práce. U bakalářských zkoušek by mohla být obhajoba bakalářské práce jednou z částí zkoušky, nesměla by být ale jedinou součástí. Doktorské studium by se mělo ukončovat závěrečnou zkouškou, která by spočívala v obhajobě disertační práce, nikoliv obhajobou disertace a doktorskou zkouškou. Novela také specifikuje, co může disertační práci tvořit.
Novela by měla také zpřísnit postih za neoprávněné užívání titulu absolventa vysoké školy. Nově by mohli lidé dostat pokutu až 50 000 korun, desetkrát více než nyní.
Orgány a vnitřní předpisy soukromých vysokých škol by se podle novely měly přiblížit regulacím veřejných vysokých škol. Novela by také měla snížit administrativní zátěž vysokých škol. Podle návrhu by se měl zřídit Informační systém vzdělávání, který by mělo spravovat ministerstvo. Informační systém by měl zahrnovat i regionální školství, ustanoven by měl být od července 2025.
Změnit by se měl i systém stipendií. Návrh upravuje zdroje, ze kterých je možné čerpat peníze na jejich placení i to, kdo může být jejich příjemcem. Původně byla stipendia zejména pro studenty, podle návrhu by je například na podporu různých programů zahraničních výjezdů a mezinárodní spolupráce mohli získat i absolventi, akademičtí pracovníci nebo účastníci celoživotního vzdělávání. Novela by měla upravit i pravidla poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělání v Česku.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
