Žena měla podezření, že v důsledku dřívější práce mimo Česko dostává menší důchod, než by měla. ČSSZ se dopustila pochybení, když použila k výpočtu starou metodu tzv. vyloučených dob, a žena tak roky přicházela o peníze, na které měla nárok. Svou chybu napravil úřad jen částečně, protože důchodkyni doplatil částku zpětně pouze za 5 let. Ombudsman Stanislav Křeček požadoval doplacení peněz za celou dobu, ale marně. Obrátil se proto na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ale neudělalo nic. Protože podobných případů můžou být až tisíce, žádal ombudsman také ČSSZ o informativní kampaň. Ta ale neproběhla.
Žena s českým občanstvím pracovala po rozdělení Československa v letech 1993–1996 na Slovensku. ČSSZ jí přiznala starobní důchod v roce 2007. Doby práce v zahraničí vyloučila, místo aby za ně dosadila průměrné indexované výdělky. Tento postup ČSSZ používala do roku 2009. Pak změnila správní praxi. Lidem, kterým důchod předtím přiznala, však jeho výši nedorovnala. Postižené důchodce o této změně nijak neinformovala.
Postižená žena se v roce 2023 obrátila na ombudsmana a díky jeho pomoci se dočkala doplatku, ale pouze 5 let nazpět. Další výzvy ombudsmana, aby žena dostala doplatek za celou dobu pobírání důchodu, ČSSZ ani ministerstvo nevyslyšely. Důchodci, jejichž důchod je nižší z tohoto důvodu, by měli dostat peníze za celou dobu. Může se jednat o stovky až tisíce případů. „Věci, které se týkají doplácení důchodů, nelze dělat polovičatě. Nižší důchody mají tito lidé v důsledku chybného postupu ČSSZ při jejich výpočtu. Přijde mi proto logické, aby jim ČSSZ doplatila rozdíl za celou dobu, co pobírají starobní důchod (nejdříve od roku 2006). Nemůžeme takovýmto způsobem obírat české důchodce, protože si zaslouží dostat to, co jim právem náleží. Obrátil jsem se proto na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které neudělalo vůbec nic,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
Dále ombudsman žádal Českou správu sociálního zabezpečení, aby provedla informační kampaň. Jejím cílem mělo být informovat příjemce důchodů s evropským prvkem před rokem 2009, že možná dostávají menší důchod, než by měli. „Když nejsou úředníci sami schopni dohledat tyto důchodce, měli představitelé úřadu zajistit mediální kampaň, jak jsem je žádal. Považuji za naprosto nepochopitelné, že tak neučinili. Mnozí lidé proto bohužel ani neví, že mají dostávat více peněz,“ doplnil ombudsman.
Jak probíhá výpočet důchodu u lidí, kteří pracovali mimo ČR?
Česká správa sociálního zabezpečení měla při výpočtu důchodu použít metodu tzv. průměrných indexovaných výdělků. Za doby zaměstnání v jiném státě se dosadí výdělky odvozené z průměrného českého výdělku. Díky tomu by dostala žena vyšší důchod. ČSSZ ale místo toho použila vyloučené doby, což byl pro ženu méně výhodný výpočet. V únoru 2009 usměrnilo MPSV činnost ČSSZ a uložilo jí, aby důchody dle evropských předpisů počítala s dosazením průměrných indexovaných výdělků. Ke změně došlo jen na základě metodiky, nikoliv právního předpisu. ČSSZ po provedení změny správní praxe nevyhledala ve svém archivu pojištěnce, kterým přiznala důchod dle evropských předpisů v letech 2004–2009 a kteří jej mají nižší z tohoto důvodu. Ani tuto změnu správní praxe nezveřejnila a neinformovala veřejnost, že si postižení důchodci mohou požádat o přepočet. Důchody ČSSZ přepočítává, pokud se na ni pojištěnec obrátí (obvykle z jiného důvodu), doplatek poskytuje pouze 5 let zpětně.
Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Ilustrační foto: FREEPIK.com
