S utajovanými informacemi, které pocházejí ze zahraničních států nebo mezinárodních organizací, by se mohli při splnění zákonných podmínek seznámit nejen členové vlády, ale všichni členové Parlamentu. Sněmovna to 26. června schválila v rámci vládní novely o utajovaných informacích. Na kompromisní úpravě se dohodli zástupci opozice a koalice.
Doplnění vládní předlohy si vyžádali opoziční poslanci. Vadilo jim, že by mohli být vládní novelou v přístupu k informacím „cizí moci“ znevýhodněni v porovnání se členy kabinetu, kteří mohou být zároveň členy jedné z parlamentních komor. Novela stanoví, že budou muset být předem informováni o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informací cizí moci.
Novela má od příštího roku především zpřesnit definici utajované informace či omezit administrativu týkající se osvědčení a dokladů o bezpečnostní způsobilosti. Předloha, kterou připravil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), vychází z předlohy minulého kabinetu z června 2020, kterou sněmovna v bývalém složení nestihla do voleb o rok později projednat. Současná úprava původní předlohu doplňuje podle NBÚ o dílčí změny vycházející z aplikační praxe.
Novela také podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.
Změnou definice utajované informace reaguje NBÚ na to, že ta nynější podle úřadu nepokrývá všechny možné podoby utajované informace. „Cílem precizované definice je zohlednit též ústní, obrazovou nebo zvukovou podobu utajované informace, neboť utajovaná informace může existovat, aniž by byla zachycena na nějakém nosiči,“ stojí v návrhu.
Zlepšení má zajistit také možnost fyzické osoby i podnikatelů požádat současně o národní osvědčení i osvědčení pro cizí moc. Podle stávající úpravy může o vydání osvědčení pro cizí moc požádat pouze držitel osvědčení národního.
Návrh si podle NBÚ vyžádá pouze náklady na úpravu, případně pořízení příslušného hardwarového a softwarového systému pro potřeby NBÚ. Celkové náklady na takový systém odhaduje úřad na 70 milionů korun, přičemž zhruba 20 milionů jsou náklady související přímo s projednávanou novelou. Budou hrazeny v rámci schváleného limitu výdajů úřadu.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
