30.10.2014 – Ministerstvo financí představilo koncept zákona o prokazování původu majetku, který by měl po standardním legislativním procesu nabýt účinnosti dne 1. ledna 2016. Zákon je tvořen novelami daňových a trestněprávních předpisů zaměřených na postihování nezdaněných příjmů prostřednictvím institutu správy daní.
Cílem tohoto zákona je identifikovat majetek, který ve významné míře neodpovídá deklarovaným příjmům poplatníka. Následným krokem bude dodanění příjmů, které poplatník správci daně zatajil a ze kterých daný majetek financoval. Rozhodující nebude fakt, zda se jedná o příjmy získané legální či nelegální cestou.
Zákon nepřinese poplatníkům žádné nové povinnosti, pokud ho správce daně nevyzve, a to pouze na základě významného rozdílu (tj. alespoň 10 000 000 Kč) mezi jměním poplatníka a příjmy vykázanými v daňových přiznáních. Poplatník bude následně vyzván k vysvětlení rozdílu, tzn. jeho zdroj a období nabytí.
Zdanit zatajené příjmy a uplatnit razantní sankce
V případě, že poplatník neprokáže původ svých příjmů a odhadovaná výše stanovené daně bude vyšší než 2 000 000 Kč, správce daně odhadne výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku. Zároveň dojde také k předepsání penále ve výši až 100 %.
“Častou výmluvou poplatníků bylo, že majetek získali před mnoha lety, například darem od babičky, a že tedy daň za dané období již nelze doměřit. Nyní bude posílena pravomoc správce daně požadovat prokázání takového tvrzení,” řekla Simona Hornochová, náměstkyně ministra pro daně a cla.
Správce daně v daňovém řízení bude vycházet z prohlášení o majetku, které je již dnes využíváno v exekučním řízení. Díky tomuto prohlášení si správce daně zafixuje stav majetku poplatníka, u něhož vzniklo podezření na výraznou částku nezdaněných příjmů. Poplatník tak nebude mít možnost tvrdit, že nově získaný majetek vlastnil již dříve. Nepravdivé údaje budou považovány za trestný čin postihovaný až trestem odnětí svobody.
Podobné úpravy lze najít také v dalších evropských zemích
Povinnost prokázat původ příjmů je uplatňována v Bulharsku, Dánsku, Estonsku (pouze fyzické osoby), Litvě, Lotyšsku (pouze fyzické osoby), Maďarsku, Německu a Polsku (pouze fyzické osoby). Prohlášení o majetku pak v Bulharsku (na výzvu správce daně), Litvě (vysvětlení o zdrojích nabytí majetku a pobíraných příjmech) a Lotyšsku (formou dodatečného prohlášení).
Markéta Szarowská
