9.4.2015 – Hypotéka je pro značnou část populace vítaný prostředek k dosažení vysněného bydlení, ale pro jinou, také poměrně velkou skupinu lidí, je to strašák z budoucnosti. Na jedné straně pomáhá lidem bez našetřených peněz, na druhé jim může přinést velké existenční problémy.
V době prvních hypotéčních půjček v devadesátých letech minulého století lidem dost dlouho trvalo, než se odhodlali dlouhodobých úvěrů využívat. Deseti, dvaceti nebo i třicetileté hypotéky budily respekt. “S manželkou jsme bydleli v pronájmu a platili devět tisíc měsíčně majiteli. Pak jsme si spočítali, že kdybychom si pořídili vlastní byt, dáme za něj jedenáct tisíc měsíčně na hypotéce, ale po dvaceti letech bude náš a my jej budeme moci prodat, převést na dceru nebo jej dál využívat, aniž by nás něco stál. Neváhali jsme,” popisuje dnes čtyřicetiletý Marek Kapusta ze Zlína, jaké byla důvody kývnutí na nabízený úvěr. “Tehdy jsme byli rádi za sazbu 7 procent, což by dnes bylo nepředstavitelné. Ale máme už skoro vše splaceno a uvažujeme a další nemovitosti,” doplnil Kapusta.
Nynější sazby jsou opravdu daleko nižší, začínají někde kolem 1,7 procenta a ty nejvyšší pro méně bonitní klienty se pohybují do 5 procent. Proto je nyní hypotéka velmi vhodnou investicí pro ty, kteří hodlají nemovitosti pronajímat.
Ale jsou i typy lidí, kteří považují slovo hypotéka za zaklínadlo. “Nikdy bych si nevzala úvěr na cokoliv, ani hypotéku, ani půjčku na auto, nic. Pořídím si jen to, na co právě mám a nemusím se bát, že mi někdo něco bude chtít vzít, až budu v nouzi. Ty, co si hypotéky sjednávají, považuji za chudáky, kteří nevědí, z které do které,” odsuzuje zadlužené spoluobčany dvaapadesátiletá Marie Košťálová z Olomouce. Odporuje jí ale například pětadvacetitelý Milan Kudrna z Brna: “Jak bych mohl obstojně bydlet, kdybych se měl spolehnout na své výdělky? Začal jsem ve firmě před třemi roky a naspořeno mám za tu dobu čtyřicet tisíc. Kdybych čekal, až budu mít pohromadě sumu na celý byt, byl bych už stařec. S hypotékou to jde líp, prostě je to pro mě první nutný výdaj a vše ostatní, co mi zbyde, musím utratit uvážlivěji. Když práci ztratím, můžu ztratit i byt, to je mi jasné, ale vždycky se dá něco udělat, aby se to nestalo. A hlavně, nebojím se. Kdo chce pracovat, osm nebo devět tisíc na hypotéku vždycky vydělá. Věřím si.”
Pokud tedy hodláte využít hypotéčního úvěru, nemějte obavy. Když budete riziková osoba, stejně jej od banky nedostanete. A pokud jste si vybrali dobře, můžete na hypotéce ještě vydělat tím, že nemovitost dobře pronajmete a budete se těšit z rozdílu mezi sumami. Nehledě na to, že roky běží rychleji, než si myslíte, a byt či dům bude poměrně rychle váš a banka s ním už nebude mít co do činění. Pak je na vás, jak s ním naložíte.
Petr Vitásek
