23.9.2020 – Každé město a obec vytváří svůj územní plán. Je to velmi podrobný popis toho, jak budou uspořádány veškeré plochy na území obce. Jedná se zejména o zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy určené pro veřejně prospěšné stavby a opatření.
Územní plán by měla mít každá obec. Protože se ale jedná o časově a zejména finančně velice nákladnou záležitost, může si obec namísto pořízení územního plánu zažádat příslušný úřad o vymezení zastavěného území.
Vymezení územního plánu dle stavebního zákona
Zpracování územního plánu se řídí zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce buď z vlastního podnětu, nebo na návrh orgánu veřejné správy, na návrh občana obce, na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce anebo na návrh oprávněného investora. Protože náklady na jeho pořízení jsou nemalé, může obec, pokud zpracování či pořízení změny územního plánu iniciovala jiná osoba, požadovat částečnou nebo úplnou úhradou nákladů spojených s touto změnou.
Územní plán a jeho změny schvaluje zastupitelstvo obce. Minimálně jednou za čtyři roky je zpracovávána zprávu o uplatňování územního plánu. V ní se uvádí, co je potřeba v územním plánu změnit, zrušit či nově vymezit.
Pokud tedy máte pozemek, který například není určen jako zastavitelný, je možné minimálně jednou za čtyři roky požádat o změnu územního plánu.
Obsah územního plánu
Plán stanovuje podmínky pro využití jednotlivých ploch. Do toho patří například výšková a plošná regulace zástavby, včetně sklonu střechy, druhu plotu a celkového charakteru zástavby. Může se stát, že v určité lokalitě bude na základě územního plánu zakázáno postavit určitý druh stavby. Příkladem může být snaha postavit srub ve vilové městské zástavbě. Pokud je tento druh stavby, typický svou konstrukcí, pro dané území nevhodný, v územním plánu lze takovou stavbu z území vyloučit.
Námitky a připomínky
Při pořizování územních plánů lze podávat připomínky a námitky. Podání musí být písemné a zároveň musí obsahovat identifikaci toho, kdo ji podává. Připomínku může podat každý občan, ať bydlí kdekoli, jakýkoliv spolek i cizí státní příslušník.
Připomínky se mohou podávat před veřejným projednáním a potom nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Připomínky však nejsou pro úřad závazné a jsou to vlastně takové návrhy na vylepšení územního plánu. Úřad je může či nemusí akceptovat.
Jiné je to s námitkami. Ty mohou podávat pouze dotčení vlastníci, zástupce veřejnosti a oprávněný investor. Námitka musí obsahovat odůvodnění a současně údaje podle katastru nemovitostí dokládající dotčená práva a vymezení území dotčeného námitkou. Důležité je, že kdo je jednou oprávněn podat k určiu záměru námitku, může podávat námitky i k dalším záměrům, které se ho přímo nedotýkají. Rozdíl oproti připomínce je, že o námitkách se musí rozhodnout a rozhodnutí se musí pečlivě odůvodnit.
Po schválení územního plánu může kdokoli podat podnět k jeho přezkumu ke krajskému úřadu. Ten může územní plán nebo jeho část zrušit, jestliže shledá rozpor s právními předpisy. Záleží však na jeho uvážení, zda přezkumné řízení zahájí. Další možností je napadnout schválený územní plán u soudu.
Prostor pro vyhovění návrhu na změnu či zrušení územního plánu u správního soudu je velice limitovaný. Pokud je návrh územního plánu v rozporu se zájmy dotčených osob, je důležité bránit se tomu již v procesu jeho pořizování či projednávání navrhovaných změn.
?
Poloha výrazně ovlivňuje cenu nemovitosti. Proč bývá důležitější než technický stav?
?
Kdy je potřeba geometrický plán
?
Kupujete stavební pozemek? Prověřte si, zda je opravdu stavební
?
Neudělejte chybu hned na začátku a pečlivě prostudujte územní plán
?
Jak postupovat při koupi stavebního pozemku
