V Česku by mohly od příštího roku začít fungovat sociálně-zdravotní služby. Poskytovat by je mohly domovy pro seniory, centra duševního zdraví, stacionáře či odlehčovací zařízení. Pobyt v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) by se ze zdravotního pojištění měl od roku 2029 hradit jen tři měsíce. K pokračování úhrady by musely být zdravotní důvody. Omezit se mají takzvané sociální hospitalizace. Počítá s tím návrh novely o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění, který schválila 7. května vláda.
„Nastavujeme principy, aby se lidem ve zdravotnických zařízeních poskytovala kvalitní sociální služba, obráceně v sociálních zařízeních kvalitní zdravotní služba, abychom to vyvážili, aby lidé nedostávali jen jednu část služeb,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka. Podle něj by mohla vznikat sociálně-zdravotní lůžka „s jednotnou finanční úpravou, která se týká vykazování a úhrady“. Normu připravila ministerstva práce a zdravotnictví, výhrady mělo ministerstvo financí, některé kraje, samosprávy i odbory.
Sociální služby podporují soběstačnost. Hradí se z dotací, příspěvků na péči, plateb od klientů i z darů. Zdravotní služby a léčba se platí ze zdravotního pojištění. Nové sociálně-zdravotní služby podle podkladů budou moci zajišťovat centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, domovy pro seniory, se zvláštním režimem či pro postižené, centra duševního zdraví a odlehčovací zařízení. K poskytování zdravotních služeb by mělo být podle návrhu nutné oprávnění a u sociálních služeb registrace.
Podle novely by se od ledna 2029 měly zrušit sociální služby v nemocnicích či léčebnách. Autoři novely uvedli, že v nich sociální péče není dostatečná, není tedy vhodné v ní pokračovat. Poukazují na to, že nyní ve zdravotnických zařízeních zůstávají často lidé, kteří už léčení nepotřebují, ale není je kam propustit. Domácí péče chybí a domovů je nedostatek. Novela počítá s tím, že by se pobyt v LDN kvůli „nadužívání dlouhodobé lůžkové péče“ od roku 2029 hradil ze zdravotního pojištění jen tři měsíce. Dál by ho pojišťovny proplácely jen tehdy, pokud by revizní lékař potvrdil zdravotní důvody. Podle Jurečky by se klienti měli dostat do „vstřícnějších a příjemnějších“ zařízení s lepším zabezpečením jejich potřeb.
Zdravotní péči by hradily zdravotní pojišťovny a sociální služby by si lidé pokrývali z příspěvku na péči, řekli nedávno novinářům zástupci resortů. Klienti by si také platili za ubytování a stravu, tedy stejně jako dnes v seniorských domovech či stacionářích. Nastavit se mají pravidla pro vybavení a personál, platit by měla začít postupně od roku 2026 a 2027.
Vytvoření a vybavení nového zdravotně-sociálního lůžka by stálo asi 3,1 milionu korun. V domově by přeměna běžného lůžka na sociálně-zdravotní vyšla na 620 000 korun a v léčebně či nemocnici na 150 000 korun. Podle podkladů může Česko na modernizaci sociální péče a budování komunitních pobytových, ambulantních i terénních služeb využít asi devět miliard korun z Národního plánu obnovy. Ministerstvo práce vyčíslilo investice na příštích deset let na 6,2 miliardy korun, další peníze budou potřeba na personál.
Návrh zákona s omezením hrazeného pobytu v LDN zveřejnila ministerstva už předloni. Tehdy sklidil kritiku. Návrh poté resorty stáhly.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
