26.5.2023 – Většina Čechů stále spoléhá na to, že po své smrti si dědicové rozdělí svůj majetek podle zákona. Nechají tedy vše na notáři a dědické posloupnosti tak, jak ji určuje občanský zákoník. Přitom spory o majetek, a především o nemovitosti, jsou u dědiců stále častější. A také případné spoluvlastnictví nemovitosti, kterou zdědilo několik osob s rozdílnými představami o jejím využití, nepřináší jednoduché řešení. Tím by měla být závěť, sepsaná notářem.
Občanský zákoník sice připouští, že závěť může sepsat osoba sama vlastnoručně, i se svědky. Stále to však bude podle zákona tzv. soukromá listina. A s tou může být v budoucnu problém. Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu totiž konstatoval, že platnost takové závěti musí prokázat ten, kdo má podle ní dědit. Tedy nikoli ten, kdo s ní nesouhlasí, jak to bylo doposud. Takže v podstatě kdokoli může napadnout závěť sepsanou doma a nemusí své tvrzení jakkoli dokazovat.
Naopak, potenciální dědic musí dokázat, že tato závěť je opravdu platná. Proto advokáti doporučují, aby závěť každý sepsal u notáře. Prokazování platnosti závěti je totiž tak složité, že vyřešení pozůstalosti může trvat i několik let.
Veřejná listina je nejlepší pojistka pro dědice
Pokud bude závěť sepsána u notáře, bude mít vyšší právní sílu, než závěť napsaná doma. Je to totiž tzv. veřejná listina, která se po zhotovení zapisuje do centrální Evidence právních jednání pro případ smrti. Při pozůstalostním řízení pak příslušný notář v této evidenci ověřuje, zda zemřelý pořídil závěť.
Závěť má přednost před děděním ze zákona
Podle informací notářské komory závěť u notáře ročně pořídí více než dvacet pět tisíc osob, přitom před deseti lety to byla zhruba polovina. Což je ale stále málo a většina osob nechává majetek, aby byl rozdělen mezi příbuzné podle tzv. zákonné posloupnosti dědických tříd. Přitom právě to často rozdmýchá rodinné spory, po nichž se jen málokteré příbuzenstvo vrátí k dobrým vztahům. Závěť má totiž přednost před děděním ze zákona a zůstavitel může závětí rozdělit svůj majetek spravedlivěji, či dokonce po dohodě se svými potomky a dalšími příbuznými výhodněji.
Ne každý bude rád, že získal dědictvím dům na samotě, pokud bydlí stovky kilometrů daleko. Možná by pro něj bylo výhodnější získat formou závěti cenné papíry, obrazy, sbírku.
Spoluvlastnictví nemovitosti přináší další spory
Pokud není závěť, dědí se tedy podle dědické posloupnosti uvedené v občanském zákoníku. To znamená, že nemovitost může připadnout několika osobám, v prvé řadě například pozůstalému manželovi a dětem, pokud nejsou naživu děti, tak jejich dětem, resp. vnoučatům zemřelého, ale i jeho sourozencům či rodičům. Dohodnout se na užívání, údržbě, či prodeji takové nemovitosti, je někdy přímo nemožné. A tak nakonec tyto spory opět končí u soudů, kde čekají na rozhodnutí i několik let.
Nemovitost zatím chátrá a její cena se snižuje. Přitom pokud by ji mohl užívat podle závěti ten, který o ni opravdu stojí, její hodnota by se nejspíš stabilizovala, či dokonce postupně zvyšovala tak, jak se zvyšují ceny nemovitostí v dané lokalitě.
Máte-li jakýkoli nemovitý majetek, je lépe včas projednat s případnými dědici, komu má daná nemovitost připadnout, a jak bude případně její hodnota kompenzována ostatním dědicům. Předejít sporům ve vlastní rodině a nechat za sebou čistý stůl je to nejlepší, co může každý majitel udělat.
