Pojištění a duševní zdraví: Proč si to při koupi nemovitosti na hypotéku musíte pohlídat

Proč se realitní magazín zabývá duševním zdravím

Na první pohled by se mohlo zdát, že téma psychických onemocnění a pojišťoven nemá s nemovitostmi nic společného. Opak je pravdou. Naprostá většina klientů, kteří si berou hypotéku, si k ní současně sjednává životní pojištění nebo pojištění schopnosti splácet. A právě v těchto produktech se skrývá past, o které se běžně nemluví: pokud pojišťovna duševní onemocnění vylučuje nebo výrazně omezuje, může se stát, že v okamžiku, kdy člověk o práci kvůli vyhoření, depresi nebo úzkostné poruše skutečně přijde, pojistka mu nepomůže vůbec, nebo jen částečně.

Vzhledem k tomu, že se počet lidí s psychickými potížemi dlouhodobě zvyšuje, jde o riziko, které by měl zvážit každý, kdo se chystá koupit byt, dům nebo řeší refinancování stávajícího úvěru.

Jak vážně to s duševním zdravím v Česku je

Data z Národního ústavu duševního zdraví, Českého statistického úřadu i Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazují jasný trend: psychických obtíží přibývá napříč všemi věkovými skupinami. Během prvního roku pandemie vzrostl celosvětový výskyt úzkostí a depresí přibližně o čtvrtinu. V Česku situaci dále zhoršila ekonomická nejistota a válka na Ukrajině, která se promítla do pocitu bezpečí velké části populace.

Nejcitlivější jsou dvě skupiny. Na jedné straně Generace Z, tedy lidé narození zhruba mezi lety 1997 a 2012, kde už u deváťáků základních škol vykazuje psychické potíže více než polovina dotázaných a téměř dvě pětiny dětí a mladistvých mají známky středně těžké až těžké deprese. Na druhé straně jsou to lidé v předdůchodovém věku, kteří čelí kombinaci pracovního tlaku, zdravotních potíží a obav o budoucnost. Právě tyto dvě skupiny přitom tvoří významnou část žadatelů o hypotéky, ať už jde o mladé rodiny kupující první bydlení, nebo o starší klienty řešící bydlení pro sebe či pro své děti.

Jak se k diagnózám F stavěly pojišťovny dříve

Ještě před několika lety byly takzvané diagnózy F, tedy duševní poruchy a poruchy chování podle mezinárodní klasifikace nemocí, v pojistných smlouvách téměř automaticky předmětem úplné výluky. Znamenalo to, že pokud klient onemocněl například depresí, úzkostnou poruchou nebo vyhořením a kvůli tomu skončil v pracovní neschopnosti nebo mu byla přiznána invalidita, pojišťovna plnění odmítla s odkazem na výluku ve smlouvě. Pro klienta, který si pojištění sjednal právě proto, aby ho chránilo v těžké životní situaci, to bylo velmi nepříjemné zjištění, často až v okamžiku, kdy pomoc nejvíce potřeboval.

Co se změnilo

Tlak veřejnosti, medializace konkrétních případů i rostoucí statistiky donutily pojišťovny přístup postupně přehodnotit. Dnes už naprostá výluka duševních onemocnění není pravidlem, ale trh zdaleka není jednotný. Některé pojišťovny zmírnily výluky u invalidity, jiné rozšířily okruh uznávaných diagnóz, další přidaly plnění i u pracovní neschopnosti. A stále existují pojišťovny, které si výraznější omezení ponechávají, protože riziko duševních onemocnění považují za obtížně pojistitelné a nákladné.

V čem se pojišťovny konkrétně liší

Pro laika je orientace v nabídkách složitá, protože rozdíly se skrývají v detailech smluvních podmínek. Při srovnávání produktů má smysl sledovat několik konkrétních bodů.

• Rozsah kryté pracovní neschopnosti – zda pojišťovna plní od prvního dne, nebo až po uplynutí čekací doby, a zda vůbec duševní diagnózy do pracovní neschopnosti zahrnuje.
• Invalidita způsobená duševním onemocněním – některé pojišťovny plní jen u invalidity třetího stupně, jiné i u nižších stupňů.
• Seznam uznávaných diagnóz – zda jde o širokou definici, nebo naopak o úzký výčet konkrétních kódů podle klasifikace F.
• Čekací a karenční doby – jak dlouho musí klient čekat po sjednání pojistky, než se na něj krytí duševních potíží vůbec vztahuje.
• Výluky u předchozí léčby – pokud klient v minulosti řešil psychické potíže, může to ovlivnit, zda se na něj pojištění vztahuje vůbec, nebo za jakých podmínek.

Proč na tom záleží při koupi nemovitosti

Hypotéka je dlouhodobý závazek, typicky na dvacet až třicet let. Za tu dobu se životní situace mění a riziko psychického onemocnění, ať už vlastního, nebo u partnera, se zvyšuje s věkem, pracovní zátěží i osobními okolnostmi. Pojištění schopnosti splácet by mělo být poslední jistotou, že rodina o bydlení nepřijde ani v případě, že hlavní živitel domácnosti onemocní a nemůže dočasně nebo trvale pracovat.

Pokud si klient sjedná pojištění s výraznými výlukami u duševních onemocnění a následně se u něj rozvine deprese, úzkostná porucha nebo syndrom vyhoření vedoucí k dlouhodobé pracovní neschopnosti, může zjistit, že pojistka v tomto konkrétním případě neplní. Splátky hypotéky přitom nadále běží a v krajním případě může dojít až k prodlení a exekučnímu prodeji nemovitosti. Právě proto by výběr pojištění k hypotéce neměl být založen jen na výši měsíční platby, ale na pečlivém srovnání skutečného rozsahu krytí.

Praktické kroky pro kupující a majitele nemovitostí

Než klient podepíše pojistnou smlouvu k hypotéce, vyplatí se projít několik kroků, které mohou v budoucnu ušetřit vážné problémy.

• Vyžádat si od pojišťovny přesný výčet výluk týkajících se duševních onemocnění, nikoli jen obecné shrnutí v prezentaci produktu.
• Zeptat se konkrétně na to, zda produkt kryje pracovní neschopnost i invaliditu způsobenou diagnózami F, a od jakého stupně invalidity.
• Porovnat čekací dobu u více pojišťoven, protože rozdíly mohou činit i několik měsíců až let.
• Zvážit konzultaci s nezávislým finančním poradcem nebo makléřem, který má přístup k porovnání více produktů najednou.
• Pravidelně revidovat pojistnou smlouvu, zejména pokud dojde ke změně zaměstnání, zdravotního stavu nebo rodinné situace.

Právní rozměr, na který se často zapomíná

Z právního hlediska je klíčové, že výluky a čekací doby musí být ve smlouvě jasně definované a klient má právo se s nimi seznámit ještě před podpisem. Pokud pojišťovna odmítne plnění s odkazem na výluku, kterou klient v podmínkách nenašel jasně formulovanou, má smysl žádost o plnění napadnout, případně se obrátit na finančního arbitra. V praxi se ukazuje, že řada sporů vzniká právě kvůli nejasné nebo příliš obecné formulaci výluk u duševních onemocnění, což může hrát ve prospěch klienta.

Jak se bude trh vyvíjet dál

Vzhledem k tomu, že podíl duševních onemocnění na invaliditě a pracovní neschopnosti dlouhodobě roste, lze očekávat, že pojišťovny budou pod tlakem konkurence i regulace postupně rozšiřovat krytí a zpřesňovat podmínky. Zároveň je pravděpodobné, že produkty s širším krytím duševních onemocnění budou dražší, protože pojišťovny musí kalkulovat vyšší riziko výplat. Pro klienty to bude znamenat jasnější, ale zároveň dražší volbu mezi levnějším pojištěním s omezeným krytím a nákladnějším produktem s reálnou ochranou i pro případ psychického onemocnění.

Shrnutí pro rozhodování

Kdo dnes řeší koupi nemovitosti na hypotéku, by neměl brát pojištění schopnosti splácet jako formalitu k podpisu úvěrové smlouvy. Vzhledem k rostoucímu výskytu duševních onemocnění v populaci jde o reálné riziko, které se týká čím dál více rodin, a rozdíly mezi pojišťovnami mohou v praxi znamenat rozdíl mezi udrženým bydlením a vážnými finančními problémy.

Potřebujete probrat financování nebo prodej nemovitosti?

Pokud řešíte koupi bytu či domu, refinancování hypotéky nebo vás zajímá aktuální tržní odhad vaší nemovitosti, ozvěte se Tomáši Kopovi. Rád s vámi projde konkrétní nabídky financování i pojištění k hypotéce tak, aby odpovídaly vaší skutečné životní situaci, nejen nejnižší měsíční splátce.