Televizní poplatky a pronájem: Kdo je skutečně povinen platit a co se mění v roce 2026

Proč je téma televizních poplatků v nájmu tak matoucí

Koncesionářské poplatky patří k těm výdajům, o kterých každý něco tuší, ale málokdo zná přesná pravidla. U nájemního bydlení se navíc přidává další otázka – kdo je vlastně povinen poplatek hradit, když v bytě nebydlí majitel, ale nájemce. Zákon totiž nehovoří o vlastnictví nemovitosti, ale o vlastnictví nebo držení přijímače. A právě tady vzniká většina nedorozumění, které řeší jak nájemníci, tak pronajímatelé po celé republice.

Právní základ: co říká zákon o rozhlasových a televizních poplatcích

Povinnost platit poplatek se váže na osobu, která vlastní nebo užívá televizní či rozhlasový přijímač. Není podstatné, zda je tato osoba majitelem bytu, nebo v něm bydlí na základě nájemní smlouvy. Zákon jasně definuje, že poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která přijímač drží, byť by šlo o starou televizi zapomenutou po předchozím nájemci.

Domácnost jako poplatnická jednotka

U rozhlasových poplatků platí každý domácí přijímač, typicky autorádio nebo rádio v kuchyni. U televizních poplatků se ale uplatňuje princip domácnosti – pokud v bytě žije rodina a vlastní jednu televizi, platí se poplatek jen jednou, bez ohledu na počet členů domácnosti. To znamená, že pokud je byt pronajatý více nájemníkům, kteří spolu tvoří jednu domácnost, poplatek hradí tato domácnost jako celek, nikoliv každý jednotlivec zvlášť.

Kdo tedy platí v nájmu – majitel, nebo nájemce?

V drtivé většině případů je odpověď jednoduchá: platí ten, kdo v bytě skutečně bydlí a používá přijímač. Pokud si pronajímatel nechá v bytě vlastní televizi a nájemce ji používá, stává se nájemce fakticky uživatelem přijímače, a tedy i osobou povinnou k platbě. Naopak pokud majitel nemovitosti televizi v bytě nemá a nájemník si přinese vlastní, odpovědnost přechází jednoznačně na něj.

Co když je v nájemní smlouvě jinak

Smluvní strany se mohou dohodnout jinak, ale taková dohoda má význam pouze mezi nimi navzájem – vůči České televizi a Českému rozhlasu je vždy poplatníkem ten, kdo přijímač skutečně vlastní nebo užívá. Pokud si tedy pronajímatel a nájemce v nájemní smlouvě ujednají, že poplatek zahrne do nájemného, jde o soukromoprávní dohodu, která ale nezbavuje skutečného uživatele přijímače zákonné odpovědnosti vůči vysílacím institucím.

Musíte platit, i když televizi vůbec nemáte?

Tady nastává druhý velký zdroj nejasností. Pokud domácnost nevlastní klasický televizor, ale sleduje pořady přes počítač, tablet nebo mobilní telefon, povinnost platit se na ni obvykle nevztahuje, protože zákon cílí na zařízení technicky způsobilá k příjmu televizního nebo rozhlasového signálu. Chytrý telefon bez tuneru tak poplatkové povinnosti nepodléhá. Přesto je vhodné mít doma alespoň nějaký doklad nebo čestné prohlášení, že přijímač v domácnosti chybí, pro případ kontroly.

Sankce za neplacení a kontrola

Česká televize a Český rozhlas mají zákonné právo dožadovat se informací a v případě prokázaného vlastnictví přijímače bez řádné platby hrozí doměření dlužné částky zpětně, a to až za tři roky, plus penále. V praxi jde o částku, která se snadno vyšplhá na několik tisíc korun, pokud domácnost poplatek dlouhodobě neplatila a vlastnictví přijímače bylo prokázáno, například přes dodavatele elektřiny nebo kabelové televize.

Co chystá reforma pro rok 2026

Vláda dlouhodobě diskutuje o zásadní změně systému koncesionářských poplatků. Nejčastěji zmiňovaným řešením je přechod od modelu vázaného na vlastnictví přijímače k modelu navázanému na odběrné místo elektřiny. Prakticky by to znamenalo, že poplatek by platil každý, kdo má aktivní elektroměr, bez ohledu na to, zda vlastní televizi nebo rádio. Tento model funguje v některých evropských zemích a má výhodu jednoduchosti – odpadá nutnost prokazovat vlastnictví přijímače i řešit spory mezi nájemci a pronajímateli.

Co to znamená pro nájemní vztahy

Pokud by se poplatek skutečně navázal na odběrné místo elektřiny, otázka „kdo platí v nájmu" by se zjednodušila. Platil by ten, na koho je vedena smlouva o dodávce elektřiny, tedy typicky nájemce, pokud si sám sjednal odběrné místo. V praxi se to týká většiny nájemních vztahů, kde si nájemník po nastěhování elektřinu přepisuje na sebe. Reforma by tak fakticky přenesla odpovědnost jednoznačně na osobu bydlící v bytě, bez ohledu na to, jestli má doma televizi.

Praktické rady pro pronajímatele i nájemníky

• Do nájemní smlouvy si vždy uveďte, kdo odpovídá za úhradu koncesionářských poplatků, i když jde jen o interní dohodu mezi stranami.
• Pokud v bytě necháváte vlastní televizi jako součást vybavení, počítejte s tím, že nájemce se stává fakticky odpovědnou osobou vůči poplatkové agentuře.
• Nájemci by si měli po nastěhování ověřit, zda předchozí nájemník poplatek řádně odhlásil nebo přehlásil, aby nedošlo k duplicitní evidenci.
• Uschovejte si potvrzení o zaplacení nebo o zrušení poplatkové povinnosti pro případ budoucí kontroly.
• Sledujte legislativní vývoj – změna systému v roce 2026 může vyžadovat aktivní kroky, například nahlášení odběrného místa.

Finanční pohled: kolik to skutečně je a má cenu to řešit

Aktuální poplatek činí přibližně sto třicet pět korun měsíčně za televizi a čtyřicet pět korun za rozhlas, dohromady tedy kolem sto osmdesáti korun měsíčně při vlastnictví obou typů přijímačů. Ročně jde o částku okolo dvou tisíc korun, což sice není zásadní položka v rozpočtu domácnosti, ale při dlouhodobém zanedbání a případném doměření za tři zpětné roky se šplhá k šesti až sedmi tisícům korun i s penále. Vyplatí se proto mít v této oblasti jasno, zvlášť pokud plánujete výměnu nájemníků nebo se stěhujete do nového bytu.

Jak se situace bude vyvíjet dál

Reforma koncesionářských poplatků je politicky citlivé téma a její definitivní podoba se může ještě měnit. Pravděpodobný scénář počítá se zjednodušením výběru a rozšířením okruhu plátců, což by mělo přinést vyšší výnosy pro veřejnoprávní média bez nutnosti zvyšovat samotnou sazbu. Pro majitele nemovitostí a nájemníky to prakticky znamená, že by měli sledovat, jak se legislativa vyvíjí, a být připraveni na administrativní změny spojené s přechodem na nový model plateb.

Shrnutí na závěr

Televizní a rozhlasové poplatky v nájmu platí ten, kdo přijímač skutečně vlastní nebo užívá, bez ohledu na to, kdo je majitelem bytu. Přesto se doporučuje mít situaci ošetřenou přímo v nájemní smlouvě, aby nedocházelo ke zbytečným sporům. Chystaná reforma pro rok 2026 může celý systém zásadně zjednodušit tím, že poplatek naváže na odběrné místo elektřiny, což prakticky ukončí nejasnosti kolem vlastnictví přijímačů v nájemních vztazích.

Potřebujete poradit s nájemní smlouvou nebo prodejem nemovitosti?

Pokud řešíte pronájem, prodej, koupi nebo potřebujete reálný odhad hodnoty nemovitosti a nevíte si rady s administrativními detaily, jako jsou právě koncesionářské poplatky nebo nastavení nájemní smlouvy, neváhejte se ozvat. Tomáš Kopa vám rád pomůže nastavit smlouvu tak, aby byla férová pro obě strany a předešla zbytečným sporům do budoucna.