Byt na jméno obou, nebo jen jednoho? Jak si novomanželé nastavit vlastnictví a náklady bez budoucích hádek

Proč tohle řešit hned, a ne až za pět let

Novomanželé řeší svatbu, líbánky a barvu kuchyňské linky. Otázku „na koho bude byt napsaný“ odsouvají na později, protože se jim zdá netaktní ji řešit v momentě, kdy si právě slíbili věrnost. Jenže právě teď, v prvních týdnech společného bydlení, se rozhoduje o něčem, co za pět nebo deset let může znamenat rozdíl mezi klidným rozchodem majetku a soudním sporem o vypořádání společného jmění manželů (SJM) podle § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

Hypotéka z bytu dělá jeden z nejvýznamnějších majetkových závazků, jaký pár za život podepíše. Kdo je na úvěrové smlouvě, kdo je zapsaný na katastru a jak je nastavené SJM, to jsou tři různé právní otázky, které se běžně pletou dohromady – a přesně tady vznikají budoucí spory.

Co automaticky spadá do SJM a co ne

Uzavřením manželství vzniká ze zákona společné jmění manželů podle § 708 občanského zákoníku. Do SJM patří v zásadě vše, co kdokoli z manželů nabude za trvání manželství – s výjimkami uvedenými v § 709. Pro bydlení jsou klíčové tři výjimky:

• Věc nabytá darem – pokud rodiče darují byt nebo peníze na byt jen jednomu z manželů, jde o jeho výlučné vlastnictví (§ 709 odst. 1 písm. a).

• Věc nabytá dědictvím jedním z manželů.

• Věc, kterou manžel nabyl ještě před svatbou – byt koupený rok před obřadem zůstává výlučným majetkem toho, kdo je na kupní smlouvě, i po svatbě.

Praktický dopad: pokud si partner koupí byt v Řevnicích tři měsíce před svatbou na hypotéku a po svatbě z něj s manželkou splácí úvěr ze společných příjmů, samotný byt zůstává jeho výlučným majetkem, ale vzniká nárok druhého manžela na vypořádání toho, co bylo splaceno ze SJM po dobu manželství – podle § 742 odst. 1 písm. d). To je přesně situace, kde bez jasné dohody může vzniknout spor o vypořádání splátek.

Tři modely vlastnictví, mezi kterými si reálně vybíráte

Model 1: Byt v SJM

Pokud pár kupuje byt společně po svatbě ze společných prostředků, byt automaticky spadá do SJM a na katastru se zapisuje jako vlastnictví obou manželů – bez uvedení podílů, protože SJM podíly nezná. Výhoda: v případě úmrtí jednoho z manželů druhý automaticky vlastní polovinu a druhá polovina jde do dědictví. Nevýhoda: v případě rozvodu se musí SJM vypořádat, a pokud se manželé nedohodnou do tří let od rozvodu, nastupuje zákonná domněnka rovnosti podílů podle § 742.

Model 2: Podílové spoluvlastnictví

Manželé se mohou dohodnout, že byt bude ve výlučném podílovém spoluvlastnictví, ne v SJM – typicky když jeden vkládá výrazně víc peněz (třeba z prodeje vlastního bytu před svatbou). Podíly se pak zapisují na katastru konkrétně, například 70 % a 30 %, podle § 1121 a násl. občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Tohle řešení dává smysl tam, kde je nerovný vklad a pár chce mít jasno, kolik komu patří bez ohledu na budoucí vývoj vztahu.

Model 3: Výlučné vlastnictví jednoho z manželů

Byt patří jen jednomu, typicky proto, že ho zdědil, dostal darem, nebo koupil před svatbou. Druhý manžel v něm bydlí na základě práva bydlení plynoucího z manželství (§ 687), ale nemá vlastnický podíl. Toto řešení je citlivé psychologicky – druhý partner se často cítí jako „host ve vlastní domácnosti“, a to i přesto, že právně je chráněný, protože byt sloužící k bydlení rodiny nelze bez souhlasu druhého manžela zatížit ani zcizit (§ 747).

Předmanželská smlouva: není to nedůvěra, je to pojistka

Smlouva o modifikaci SJM (lidově „předmanželská smlouva“, právně smlouva podle § 716 občanského zákoníku) se sepisuje formou notářského zápisu a stojí zpravidla mezi 5 000 a 15 000 Kč podle rozsahu majetku. Umožňuje si dopředu smluvně upravit, že konkrétní byt zůstane výlučným majetkem jednoho z manželů i přesto, že se koupí za trvání manželství, nebo naopak rozšířit SJM i na majetek, který by jinak byl výlučný.

V praxi doporučuji tuto smlouvu především tam, kde jeden z partnerů vstupuje do manželství s vlastní nemovitostí, s podnikáním, nebo když rodiče jednoho z páru financují většinu koupě a chtějí mít jistotu, že peníze zůstanou „v rodině“ i v případě rozvodu. Notář smlouvu zapíše do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, což má význam i vůči třetím osobám, například bance při žádosti o hypotéku.

Kdo platí hypotéku a kdo platí energie: rozdělení nákladů, které vydrží roky

Právní vlastnictví je jedna věc, provozní realita druhá. Doporučuji párům hned na začátku písemně, byť neformálně, sepsat tři okruhy nákladů:

• Splátka hypotéky – ideálně z společného účtu, na který oba přispívají poměrem odpovídajícím příjmům, ne nutně 50 na 50.

• Fond oprav a náklady spojené s vlastnictvím (pojištění nemovitosti, daň z nemovitých věcí podle zákona č. 338/1992 Sb.) – typicky hradí ten, kdo je vlastníkem, pokud je byt ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů.

• Běžný provoz domácnosti (energie, internet, jídlo) – z manželské vyživovací povinnosti podle § 697 občanského zákoníku, která platí bez ohledu na to, kdo byt vlastní.

Chyba, se kterou se u čerstvých novomanželů setkávám, je platit hypotéku z účtu jen jednoho z partnerů po dobu několika let – při rozvodu pak může být obtížnější doložit, kolik reálně přispěl ten druhý, i když peníze fyzicky pocházely ze společného rozpočtu.

Časté chyby a jak se jim vyhnout

Za víc než dekádu na realitním trhu se u novomanželů setkávám s opakujícími se chybami. Konkrétně jde o pět situací:

• Chyba 1 – podpis kupní smlouvy „narychlo“ před svatbou. Pár si myslí, že tím ušetří na dani, přitom daň z nabytí nemovitých věcí byla zrušena už v roce 2020. Může tím ale způsobit, že byt zůstane výlučným majetkem jen jednoho z nich – což nemusí být záměr.

• Chyba 2 – darování bytu jen jednomu z manželů bez darovací smlouvy s jasnou specifikací účelu. Rodiče pošlou peníze na společný účet „na byt pro děti“ a nikde není napsáno, že jde o dar konkrétnímu z manželů. Výsledek: peníze mohou být posouzeny jako součást SJM, i když to rodiče nechtěli.

• Chyba 3 – spoléhání na ústní dohodu o podílech. Bez zápisu na katastru ústní dohoda sama o sobě nezmění zapsané vlastnické podíly.

• Chyba 4 – jeden z manželů není na hypoteční smlouvě, přestože byt je v SJM. Banka může v takové situaci požadovat spoludlužnictví obou manželů podle § 713, protože ručí celým SJM bez ohledu na to, kdo smlouvu podepsal.

• Chyba 5 – odklad rozhovoru o vypořádání, pokud jeden z manželů měl byt už před svatbou. Bez jasné evidence, kolik bylo splaceno ze společných prostředků, hrozí za roky komplikovaný znalecký posudek a spor u soudu.

Praktický postup, jak na to od podpisu rezervační smlouvy po zápis na katastru

Doporučený sled kroků při koupi prvního společného bytu vypadá takto: nejprve si ujasněte model vlastnictví (SJM, podíly, výlučné vlastnictví) ještě před podpisem rezervační smlouvy s prodávajícím. Pokud volíte podílové spoluvlastnictví nebo modifikaci SJM, sepište notářský zápis dřív, než banka schválí hypotéku – některé banky ho vyžadují jako přílohu úvěrové dokumentace. Po podpisu kupní smlouvy podáváte návrh na vklad vlastnického práva katastrálnímu úřadu podle § 11 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, se správním poplatkem 2 000 Kč. Vklad lze povolit nejdříve po 20 dnech od vyrozumění; tato lhůta není garantovanou délkou řízení. Řízení obvykle trvá v řádu týdnů až měsíce.

Shrnutí na jednu obrazovku

• Byt koupený za trvání manželství ze společných prostředků automaticky spadá do SJM podle § 708 a 709 občanského zákoníku, není potřeba nic zvlášť podepisovat.

• Dar a dědictví jsou ze SJM vyloučeny – ale jen pokud je jasně doloženo, komu konkrétně byly určeny.

• Předmanželská smlouva formou notářského zápisu (řádově 5 000 – 15 000 Kč) může přinést větší jistotu tam, kde je nerovný vklad nebo vlastní majetek jednoho z partnerů.

• Rozdělení běžných nákladů na bydlení řešte písemně od prvního měsíce, ne až při prvním konfliktu.

• Pět nejčastějších chyb – unáhlený nákup před svatbou, nejasné darování, ústní dohody o podílech, chybějící spoludlužnictví na hypotéce a odkládání vypořádání – se dá s trochou přípravy předem eliminovat.

Poraďte se dřív, než podepíšete cokoliv

Nastavení vlastnictví bytu na začátku manželství není romantické téma, ale je to jedna z nejvhodnějších chvil, kdy to lze řešit klidně, s rozvahou a bez emocí spojených s případným rozchodem. Pokud řešíte koupi prvního společného bytu, potřebujete probrat, jestli dává smysl SJM, podílové spoluvlastnictví nebo předmanželská smlouva, nebo chcete jen reálný odhad hodnoty bytu před jednáním s prodávajícím či bankou, ozvěte se mi. Projdeme společně vaši konkrétní situaci, propojím vás v případě potřeby s notářem i hypotečním specialistou a postarám se, aby byl celý proces od rezervace po zápis na katastru hotový bez zbytečných komplikací.