Plíseň na zdi při prohlídce: Proč je přiznání vady vaší nejlepší obranou
Když kupující na prohlídce najde plíseň nebo vlhkost, nejhorší reakcí je bagatelizace nebo mlčení. Podle § 2161 občanského zákoníku odpovídáte za vadu existující při přechodu nebezpečí škody i bez vlastního vědomí, ale podle § 2103 a § 2104 kupující nemůže reklamovat vadu, kterou znal při podpisu smlouvy. Nejbezpečnější postup je vadu přiznat, doložit posudkem, nabídnout slevu či opravu a vše zapsat do smlouvy nebo protokolu.

Moment pravdy na prohlídce
Kupující se sehne za postel, odsune nábytek nebo jen zvedne hlavu ke koutu stropu a uvidí tmavou skvrnu s nazelenalým povlakem. V tu chvíli se nerozhoduje jen o tom, jestli byt koupí. Rozhoduje se, jestli vám může věřit. A přesně to je okamžik, kdy prodávající buď obchod zachrání, nebo si přivodí měsíce právních komplikací. Reakce typu „to je jen kondenzace, to nic není“ pronesená nervózně a bez důkazu je tou nejhorší možnou volbou. Kupující si v hlavě okamžitě domyslí horší scénář, než jaký ve skutečnosti existuje – a začne se bát všeho ostatního, co na prohlídce vidí.
Tomáš Kopo se s touto situací setkává opakovaně u bytů v panelových domech z 70. a 80. let i u starších cihlových domů v centrech měst, kde se historicky nikdy neřešila hydroizolace základů. Dobrá zpráva je, že vlhkost ve zdivu sama o sobě prodej nemusí zabít. Špatně zvládnutá komunikace o ní ano.
Tři druhy vlhkosti, které musíte umět rozlišit
Kondenzační vlhkost
Vzniká srážením vodní páry na chladném povrchu zdi, typicky v rohu místnosti, za nábytkem přisunutým ke zdi nebo v koupelně bez funkčního odvětrání. Řeší se větráním, případně instalací rekuperační jednotky nebo jen posunutím nábytku o pár centimetrů od zdi. Náklady na sanaci se obvykle pohybují v řádu několika tisíc korun za vyčištění a protiplísňový nátěr.
Vzlínající vlhkost
Voda z podloží stoupá zdivem vzhůru, protože dům nemá funkční nebo žádnou hydroizolaci v základech. Pozná se podle mapovitých skvrn ve spodní části stěny, odlupující se omítky a bílých solných výkvětů. Řešení je nákladnější – chemická injektáž zdiva, podřezání zdiva nebo instalace elektroosmózy, náklady se u rodinného domu mohou pohybovat v řádu desítek až stovek tisíc korun podle rozsahu.
Zatékání z vnějšku
Jde o technickou závadu – poškozená střešní krytina, prasklý okapový svod, špatně provedená hydroizolace balkonu nad bytem. Tohle je často lokalizovatelné a opravitelné bez zásahu do celé stavby, ale je to aktivní zdroj vlhkosti, který musí kupující znát, protože bez odstranění příčiny se bude problém opakovat bez ohledu na to, kolik se stěna vymaluje.
Jako prodávající nemusíte být stavební znalec, ale měli byste umět na prohlídce říct, o který typ pravděpodobně jde, a mít k tomu nějaký podklad – fotodokumentaci historie problému, fakturu za opravu, nebo alespoň popis, kdy a za jakých okolností skvrna vznikla.
Co na to zákon: proč je přiznání vady vaší ochranou, ne slabinou
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. stanoví v § 2129, že kupující může u stavby vytknout skrytou vadu do pěti let od převzetí. Důležitější je ale ustanovení § 2161, podle kterého prodávající odpovídá za vadu, která věc zatěžovala už v okamžiku přechodu nebezpečí škody na kupujícího – tedy i za vadu, o které třeba sám nevěděl. Odpovědnost tedy není jen za vědomě zatajenou vadu, jak si mnozí prodávající mylně myslí.
Tady přichází klíčový paragraf pro vaši obranu: § 2103 a § 2104 občanského zákoníku říkají, že kupující nemůže uplatnit práva z vadného plnění u vady, kterou při uzavření smlouvy znal, nebo kterou s vynaložením obvyklé pozornosti musel poznat. Jinými slovy – pokud kupující vidí plíseň na prohlídce, víte o ní a tuto skutečnost výslovně uvedete do kupní smlouvy nebo předávacího protokolu, kupující se později nemůže domáhat slevy z ceny ani odstoupení od smlouvy kvůli téže vadě. Zapření nebo zamlčení naopak vede přesně opačným směrem – k nároku na slevu, k odstoupení od smlouvy, v krajním případě i k trestněprávní rovině podvodu podle trestního zákoníku, pokud šlo o úmyslné uvedení v omyl.
Přiznaná a zapsaná vada je tedy paradoxně bezpečnější než vada skrytá, o které mlčíte a doufáte, že si jí nikdo nevšimne.
Pět kroků, jak reagovat přímo na prohlídce
1. Nezlehčujte a neschovávejte se za domněnky
Místo „to nic není“ řekněte, co přesně o problému víte: kdy se objevil, jestli jste dělali opravu, jaký je váš odhad příčiny. Konkrétnost uklidňuje víc než ujišťování.
2. Mějte po ruce dokumentaci
Fotky z doby, kdy skvrna vznikla, faktura za opravu okapu, revizní zpráva komína. Pokud nic takového nemáte, řekněte to narovinu a nabídněte, že necháte udělat odborné posouzení.
3. Nabídněte vlastní znalecký nebo stavebně-technický posudek
Posudek od autorizovaného technika či znalce v oboru pozemní stavby stojí obvykle v řádu několika tisíc korun a je to nejlevnější investice, jak proměnit nejistotu kupujícího v konkrétní číslo – buď „jde o kosmetickou vadu, náklad na opravu 5 000 Kč“, nebo „jde o vzlínající vlhkost, sanace cca 150 000 Kč“. Konkrétní číslo se dá zapracovat do vyjednávání o ceně, strach z neznáma se vyjednávat nedá.
4. Navrhněte řešení, ne jen přiznání problému
Sleva z kupní ceny ve výši odhadovaných nákladů na sanaci, nebo nabídka, že sanaci necháte provést vy před předáním. Kupující, kterému nabídnete řešení, zůstává v obchodu. Kupující, kterému jen potvrdíte problém a nic víc, odchází hledat jinou nemovitost.
5. Vše zapište
Do kupní smlouvy nebo do samostatného protokolu o stavu nemovitosti uveďte přesný popis vady, její rozsah a dohodnuté řešení (sleva, oprava před předáním, nebo akceptace kupujícím beze slevy). Tento zápis je váš jediný důkaz v případě pozdějšího sporu.
Jak vadu doložit a prodej přesto dotáhnout do konce
Pokud se vada ukáže jako závažnější, nabídněte kupujícímu konkrétní mechanismus řešení místo obecného ujišťování. Fungují tři varianty: snížení kupní ceny o doloženou částku nákladů na sanaci, úschova části kupní ceny u advokáta nebo notáře do doby, než sanaci sami provedete a doložíte fakturou, nebo realizace opravy před podpisem kupní smlouvy s tím, že kupující dostane fotodokumentaci a fakturu jako přílohu smlouvy. Advokátní i notářská úschova podléhá povinnému pojištění podle stavovských předpisů, takže peníze v ní jsou chráněné i v případě sporu o to, zda byla sanace provedena v dohodnutém rozsahu.
Časté chyby prodávajících a jak se jim vyhnout
Při řešení vlhkosti během prodeje se opakují tyto chyby:
Přelakování skvrny těsně před prohlídkou. Kupující i tak uvidí navlhlou omítku pod novým nátěrem nebo si všimne charakteristického zápachu. Zastřený problém navíc po přechodu nebezpečí škody zakládá právo z vady, o které jste museli vědět.
Mlčení s nadějí, že se na to nepřijde. Podle § 2161 odpovídáte i za vadu, o které jste nevěděli – o vadě, kterou jste viděli a zamlčeli, odpovídáte tím spíš a s mnohem horšími právními důsledky.
Podceňování dokumentace. Ústní ujištění „už to neteče“ nemá v případném sporu žádnou důkazní hodnotu. Bez protokolu nebo zápisu ve smlouvě stojíte proti kupujícímu s prázdnýma rukama.
Odmítání slevy i tam, kde je oprávněná. Lpění na plné ceně u nemovitosti s prokázanou vadou prodej jen prodlouží – kupující si posudek stejně nechá udělat sám, jen o pár týdnů později a s horší vyjednávací pozicí pro vás.
Nulová příprava na otázky. Pokud na prohlídce zareagujete nejistě a začnete improvizovat, kupující to interpretuje jako něco horšího, než jaký problém ve skutečnosti je.
Transparentnost jako konkurenční výhoda, ne jako slabina
Kupující, kteří dnes v roce 2026 hledají bydlení, mají díky dostupnosti informací mnohem nižší toleranci k nejistotě než dřív. Porovnávají víc nabídek, mají víc času a víc možností couvnout. V tomto prostředí vyhrává prodávající, který dá najevo, že nemá co skrývat. Byt s doloženou, vyřešenou nebo slevou kompenzovanou vadou se prodává rychleji než byt, kde kupující cítí, že mu něco neřeknou a musí si to zjišťovat sám.
Tomáš Kopo při přípravě nemovitosti k prodeji doporučuje nechat stavebně-technický posudek zpracovat ještě před první prohlídkou, ne až po tom, co se na vadu přijde v obývacím pokoji před zájemcem. Předpřipravená odpověď, fotodokumentace a jasně nastavená strategie slevy nebo opravy dělají z potenciálně trapné situace naopak důkaz profesionality prodávajícího.
Shrnutí
Vlhkost ve zdivu má tři hlavní příčiny – kondenzaci, vzlínající vlhkost a zatékání – a každá vyžaduje jiné řešení i jiný rozpočet.
Podle § 2161 občanského zákoníku odpovídáte za vadu existující při přechodu nebezpečí škody, i když jste o ní nevěděli.
Podle § 2103 a § 2104 občanského zákoníku kupující nemůže reklamovat vadu, kterou znal při podpisu smlouvy – přiznání a zápis vady vás proto chrání.
Nejbezpečnější postup je znalecký posudek, konkrétní nabídka řešení (sleva, oprava, úschova) a písemný zápis do smlouvy či protokolu.
Pět popsaných chyb – přelakování, mlčení, chybějící dokumentace, odmítání slevy a nepřipravenost – prodej prodlužují a zvyšují riziko sporu po předání.
Pokud řešíte prodej bytu nebo domu, kde víte o vlhkosti nebo plísni a nejste si jistí, jak situaci na prohlídce i ve smlouvě ošetřit, ozvěte se Tomáši Kopovi. Projde s vámi nemovitost ještě před zveřejněním inzerátu, doporučí, jestli má smysl nechat zpracovat stavebně-technický posudek, a nastaví smluvní dokumentaci tak, aby vás chránila i po podpisu. Konzultace se vyplatí dřív, než vadu najde kupující sám.
Ceny nemovitostí v Praze a Středočeském kraji
Praha
Středočeský kraj
Zdroj: TK Market Radar — vlastní průběžné sledování veřejné realitní inzerce v Praze a Středočeském kraji, stav k 9. 11. 2026. Jde o nabídkové ceny; skutečné prodejní ceny bývají o několik procent nižší.
Kolik stojí vaše nemovitost? Online odhad zdarma → Vývoj cen po měsících →Časté otázky
Musím jako prodávající platit za znalecký posudek na vlhkost zdiva?
Zákon vám to neukládá, ale posudek od autorizovaného technika či znalce v oboru pozemní stavby, obvykle v řádu několika tisíc korun, výrazně zrychlí vyjednávání s kupujícím a slouží jako podklad pro dohodu o slevě z kupní ceny.
Může kupující po koupi reklamovat plíseň, kterou viděl už na prohlídce?
Podle § 2103 a § 2104 občanského zákoníku ne, pokud o vadě při uzavření smlouvy prokazatelně věděl. Proto je klíčové vadu výslovně zapsat do kupní smlouvy nebo předávacího protokolu.
Jak dlouho může kupující vytknout skrytou vadu stavby, o které se dozví až po nastěhování?
Podle § 2129 občanského zákoníku má na vytknutí skryté vady stavby lhůtu pět let od převzetí nemovitosti.

