Prodej nemovitosti se spoluvlastníkem v zahraničí: Jak zvládnout obchod i na dálku

Stručná odpověď

Prodej nemovitosti se spoluvlastníkem v zahraničí vyžaduje souhlas všech spoluvlastníků (§ 1133 OZ), ideálně vyřešený plnou mocí s úředně ověřeným podpisem opatřeným apostilou, superlegalizací, nebo ověřeným na českém konzulátu. Plná moc může umožnit, aby za spoluvlastníka jednal zmocněnec; sama o sobě povolení vkladu nezaručuje. Daňově rozhoduje skutečné bydliště, ne trvalý pobyt. Pokud spoluvlastník nespolupracuje, lze situaci řešit soudním zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, v krajním případě veřejnou dražbou podle zákona č. 250/2023 Sb.

· 6. 10. 2026 · aktualizováno 18. 11. 2026 · Reality
Prodej nemovitosti se spoluvlastníkem v zahraničí: Jak zvládnout obchod i na dálku

Dědictví po rodičích, rozvod, společná investice sourozenců do chalupy – ve všech těchto situacích vzniká podílové spoluvlastnictví a čím dál častěji je jeden ze spoluvlastníků Čech, který už roky žije a pracuje v Německu, Rakousku, Velké Británii nebo za oceánem. Ve chvíli, kdy se má nemovitost prodat, se najednou objeví otázka, která může prodej obvykle zdržet na měsíce: jak zajistit platný podpis a součinnost člověka, který fyzicky není a nebude v Česku. Řešení existuje a je zcela standardní – pokud víte, jak na něj. Tenhle článek vám dá přesný postup, včetně paragrafů, na které se budete moct odvolat.

Proč je spoluvlastnictví se zahraničním prvkem tak citlivé

Problém není v tom, že by spoluvlastník v cizině nemohl prodat. Problém je v tom, že český právní řád i katastr nemovitostí vyžadují u právních jednání týkajících se nemovitostí přesně definovanou formu – a ta se v zahraničí nedá splnit stejným způsobem jako na české matrice nebo u notáře v Praze. Ke zdržení navíc často přispívá i psychologie: vzdálený spoluvlastník nemá denní kontakt s realitou prodeje, nevidí nemovitost, neřeší s ostatními rodinnou historii a často reaguje pomaleji, nebo z nedůvěry vyžaduje víc vysvětlení. Úkolem makléře i ostatních spoluvlastníků je udělat z něj rovnocenného partnera v procesu, ne přítěž, kterou je potřeba \"nějak obejít\".

Co zákon vyžaduje k platnému prodeji spoluvlastnického podílu

Podle § 1133 občanského zákoníku (89/2012 Sb.) je ke zcizení nebo zatížení celé společné věci třeba souhlasu všech spoluvlastníků. Pokud tedy chcete prodat dům nebo byt jako celek, ne jen svůj podíl, musí smlouvu o převodu podepsat úplně každý spoluvlastník – bez ohledu na to, zda vlastní polovinu, nebo jen jednu dvanáctinu. Prodej samotného podílu bez souhlasu ostatních sice možný je, ale v praxi může narazit na nižší poptávku a často i nižší cenu, protože kupce na spoluvlastnický podíl v rodinném domě může být obtížné sehnat.

Důležitá výjimka se týká dědictví: pokud spoluvlastnictví vzniklo zděděním podílu, mají ostatní spoluvlastníci podle § 1124 občanského zákoníku zákonné předkupní právo po dobu šesti měsíců od vzniku spoluvlastnictví. Pokud tedy sourozenci zdědili chalupu nedávno a jeden z nich chce svůj podíl prodat cizí osobě dřív, než uplyne těchto šest měsíců, musí ho nejdřív nabídnout sourozencům za stejných podmínek. Mimo tento případ obecné zákonné předkupní právo spoluvlastníků od roku 2018 neplatí, pokud nebylo zřízeno smluvně.

Plná moc ze zahraničí jako klíč k hladkému podpisu

Nejčastější a nejrychlejší cesta je udělení plné moci. Protože se plná moc týká právního jednání s nemovitostí, musí mít podle § 441 odst. 2 občanského zákoníku stejnou formu jako jednání samotné – tedy úředně ověřený podpis. Zahraniční spoluvlastník tak nemusí nikam cestovat, stačí, aby plnou moc podepsal a nechal ověřit v zemi svého pobytu, a zplnomocněná osoba (typicky druhý spoluvlastník, rodinný příslušník, nebo přímo makléř) pak za něj jedná a podepisuje v Česku.

Apostila, nebo superlegalizace

Tady nastává první rozcestí. Pokud zahraniční spoluvlastník žije ve státě, který je signatářem Haagské úmluvy o apostile z roku 1961 (patří sem naprostá většina Evropy, USA, Kanada, Austrálie), stačí nechat podpis ověřit u místního notáře a následně opatřit apostilní doložkou od příslušného úřadu dané země. Pokud jde o stát, který úmluvu nepodepsal, je potřeba složitější superlegalizace – ověření postupně projde místním úřadem, ministerstvem zahraničí daného státu a nakonec zastupitelským úřadem ČR v té zemi. Tenhle proces obvykle trvá řádově týdny, takže je potřeba s ním počítat už na začátku, ne ho řešit týden před plánovaným podpisem kupní smlouvy.

Ověření přímo na českém zastupitelském úřadu

Druhá, často jednodušší varianta je objednat se na velvyslanectví nebo konzulát ČR v zemi pobytu. Český konzulární úředník ověří podpis stejně, jako by to udělal notář v Praze, a výstup je bez dalších razítek rovnou použitelný i katastrem nemovitostí v ČR. Nevýhodou bývají obvykle delší objednací lhůty na některých úřadech (v některých zemích i několik týdnů dopředu), takže se vyplatí objednat termín hned, jakmile padne rozhodnutí o prodeji.

Katastr nemovitostí a zahraniční prvek u vkladu

Podle zákona o katastru nemovitostí (256/2013 Sb.) nastávají účinky vkladu k okamžiku, kdy návrh dojde katastrálnímu úřadu, a samotné řízení o povolení vkladu může úřad uzavřít nejdříve po uplynutí dvaceti dnů od vyrozumění účastníků – to ale není garantovaná délka řízení, v praxi se u standardních případů obvykle pohybuje spíš v řádu týdnů. U plné moci ze zahraničí katastr kontroluje, zda je podpis řádně ověřen a případně opatřen apostilou nebo superlegalizací. Neověřený podpis neznamená automaticky zamítnutí návrhu, ale katastr v takovém případě může řízení přerušit a vyzvat účastníky k doplnění – a to je přesně ta ztráta času, které se chcete vyhnout tím, že vše připravíte správně hned napoprvé.

Daňové dopady, které rozhoduje skutečné bydliště

Hodně lidí si plete trvalý pobyt s daňovým rezidentstvím. Pro daňové účely ale u příjmu z prodeje nemovitosti rozhoduje skutečné bydliště poplatníka, ne to, co má napsané v evidenci obyvatel. Pokud spoluvlastník žije a pracuje v zahraničí dlouhodobě, může být daňovým rezidentem dané země; samotný český trvalý pobyt jeho daňovou rezidenci neurčuje, a to může mít dopad na způsob zdanění jeho podílu z prodeje.

Příjem z prodeje nemovitosti je podle § 4 zákona o daních z příjmů (586/1992 Sb.) osvobozen, pokud prodávající v nemovitosti bydlel bezprostředně před prodejem alespoň dva roky, nebo pokud ji vlastnil déle než zákonem daný časový test vlastnictví. Pokud je prodávající daňovým nerezidentem a podmínky osvobození nesplní, může se navíc uplatnit mechanismus zajištění daně, kdy je plátce úhrady (kupující nebo zprostředkovatel) povinen část kupní ceny srazit a odvést finančnímu úřadu jako zálohu na daň prodávajícího-nerezidenta. Konkrétní podmínky se liší případ od případu, a protože jde o reálné peníze, které mohou zůstat \"zamrzlé\" u finančního úřadu, vyplatí se tuhle otázku probrat s daňovým poradcem ještě před podpisem rezervační smlouvy, ne až po inkasu kupní ceny.

Když spoluvlastník nespolupracuje

Někdy nejde o vzdálenost, ale o neochotu. Zahraniční spoluvlastník nereaguje na e-maily, odmítá podepsat plnou moc, nebo si klade podmínky, které jsou pro ostatní nepřijatelné. V takovém případě nabízí občanský zákoník cestu přes zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle § 1140 a násl. Soud nejprve zkoumá, zda lze věc reálně rozdělit (u pozemku to možné bývá, u bytu prakticky nikdy), případně zda ji lze přikázat jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu ostatním. Pokud ani jedno není možné nebo o to nikdo nestojí, nařídí soud podle § 1143 prodej věci ve veřejné dražbě a výtěžek rozdělí mezi spoluvlastníky podle velikosti podílů. Veřejné dražby se od 1. ledna 2025 řídí novým zákonem č. 250/2023 Sb., který nahradil dřívější úpravu. Soudní cesta je samozřejmě pomalejší a nákladnější než dohoda, ale je to funkční pojistka pro situace, kdy se spoluvlastník v zahraničí k ničemu nemá.

Časté chyby a jak se jim vyhnout

Při prodeji se spoluvlastníkem v zahraničí se opakovaně objevuje pět chyb, které mohou prodej obvykle zdržet o měsíce nebo ho zablokovat.

  • Podcenění času na ověření plné moci. Superlegalizace i objednání na konzulátu obvykle trvají týdny. Řešit to týden před podpisem kupní smlouvy bývá pozdě.

  • Plná moc s nejasným nebo příliš úzkým rozsahem. Pokud plná moc neobsahuje výslovné zmocnění k podpisu kupní i případně zástavní smlouvy, k přebírání peněz z úschovy a k jednání před katastrem, zplnomocněnec s ní může u katastru neuspět a může být potřeba vše opakovat.

  • Záměna trvalého pobytu za daňové rezidentství. Spoléhání na to, že \"má trvalý pobyt v ČR, tak se ho zahraniční daň netýká\", může vést k nepříjemnému doměření daně i penále.

  • Ignorování předkupního práva po dědictví. Pokud podíl vznikl děděním před méně než šesti měsíci, prodej cizí osobě bez nabídky spoluvlastníkům může být napadnutelný.

  • Komunikace bez jednotného koordinátora. Když se zahraničním spoluvlastníkem komunikuje pokaždé někdo jiný – jednou sourozenec, jednou advokát, jednou kupující – vznikají zmatky, duplicitní požadavky a ztráta důvěry. Jeden kontaktní bod, ideálně makléř, který zná celý proces, pomáhá zmatkům předcházet a usnadňuje koordinaci.

Shrnutí a jak postupovat

Prodej nemovitosti se spoluvlastníkem žijícím v zahraničí není výjimečná komplikace, je to standardní situace, která má standardní řešení – pokud se připraví s dostatečným předstihem.

  • Prodej celé nemovitosti vyžaduje souhlas všech spoluvlastníků podle § 1133 občanského zákoníku.

  • Plná moc se zahraničním ověřením podpisu (apostila, superlegalizace, nebo ověření na konzulátu ČR) umožní zahraničnímu spoluvlastníkovi jednat bez nutnosti cestovat.

  • Katastr nemovitostí kontroluje formální správnost ověření, chybu v této fázi řeší přerušením řízení, ne automatickým zamítnutím.

  • Daňové dopady se řídí skutečným bydlištěm, ne trvalým pobytem, a u nerezidentů může nastoupit mechanismus zajištění daně.

  • Pokud spoluvlastník odmítá spolupracovat, existuje soudní cesta přes zrušení a vypořádání spoluvlastnictví až po veřejnou dražbu podle zákona č. 250/2023 Sb.

Pokud řešíte prodej nemovitosti, kde je jeden ze spoluvlastníků v zahraničí, nemusíte si lámat hlavu s tím, který úřad kde objednat a jak naformulovat plnou moc. Ozvěte se Tomáši Kopovi – projde s vámi celou situaci, navrhne postup na míru vašemu konkrétnímu případu a zajistí, aby prodej nezůstal trčet na cestě mezi dvěma kontinenty.

Aktuální data z trhu

Ceny nemovitostí v Praze a Středočeském kraji

Praha

Byty — cena za m²
168 000 Kč
medián z 4971 nabídek
Typický byt 2+kk
9 mil. Kč
medián nabídek
Typický byt 3+kk
13 mil. Kč
medián nabídek
Rodinné domy
21,1 mil. Kč
medián z 816 nabídek

Středočeský kraj

Byty — cena za m²
100 000 Kč
medián z 1562 nabídek
Typický byt 2+kk
5,9 mil. Kč
medián nabídek
Typický byt 3+kk
7,8 mil. Kč
medián nabídek
Rodinné domy
11 mil. Kč
medián z 2146 nabídek

Zdroj: TK Market Radar — vlastní průběžné sledování veřejné realitní inzerce v Praze a Středočeském kraji, stav k 16. 11. 2026. Jde o nabídkové ceny; skutečné prodejní ceny bývají o několik procent nižší.

Kolik stojí vaše nemovitost? Online odhad zdarma → Vývoj cen po měsících →

Časté otázky

Musí zahraniční spoluvlastník přijet do Česka podepsat smlouvu?

Nemusí. Stačí, aby udělil plnou moc s úředně ověřeným podpisem – ověřeným buď u notáře v zahraničí s apostilou či superlegalizací, nebo přímo na zastupitelském úřadu ČR v zemi pobytu.

Co když zahraniční spoluvlastník na prodej vůbec nereaguje?

Ostatní spoluvlastníci se mohou obrátit na soud s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle § 1140 a násl. občanského zákoníku, v krajním případě soud nařídí prodej ve veřejné dražbě podle zákona č. 250/2023 Sb.

Platí zahraniční spoluvlastník daň z prodeje stejně jako ten v Česku?

Jeho skutečné bydliště může být pro posouzení osvobození od daně z prodeje důležité; samotný nahlášený trvalý pobyt nerozhoduje. Pokud je daňovým nerezidentem a nesplní podmínky osvobození podle § 4 zákona o daních z příjmů, může se uplatnit zajištění daně sražené z kupní ceny.

← Zpět na blog

Řešíte prodej nebo koupi nemovitosti?

Probereme vaši situaci nezávazně. Ozvu se osobně do 24 hodin.

Pojištění odpovědnosti realitního makléře

Certifikát pojištění odpovědnosti za újmu — Direct pojišťovna, Tomáš Kopa, IČ 05642035, limit plnění 5 000 000 Kč, povinné pojištění realitního zprostředkovatele 3 500 000 Kč ročně
Direct pojišťovna, a.s. · smlouva na dobu neurčitouStáhnout PDF