Prodej bytu se spoluvlastníkem v zahraničí: jak to zvládnout bez zbytečných průtahů
Prodej bytu se spoluvlastníkem v zahraničí zvládnete bez zdržení, pokud máte konkrétní ověřenou plnou moc (ideálně ověřenou na českém zastupitelském úřadě, jinak s apostilou podle Haagské úmluvy), počítáte s katastrálním řízením v řádu tří až šesti týdnů, ověříte si skutečné daňové rezidentství spoluvlastníka (rozhoduje bydliště, ne trvalý pobyt) a u nerezidenta mimo EU a EHP nastavíte zajištění daně podle § 38e zákona o daních z příjmů přes advokátní úschovu kupní ceny.

Když je spolumajitel bytu na druhém konci světa
Představte si byt na Praze 6, který po rodičích zdědili dva sourozenci napůl. Jeden bydlí deset minut od bytu, druhý už osm let pracuje v Mnichově a do Česka jezdí jednou za rok na Vánoce. Byt se rozhodnou prodat. A tady začíná situace, kterou řeším u klientů pravidelně – ne proto, že by byla nezvládnutelná, ale proto, že se v ní dělají stále stejné chyby, které prodej natáhnou o týdny až měsíce. Spoluvlastnictví samo o sobě problém není, podílové spoluvlastnictví upravuje občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v § 1115 a násl. a od zrušení plošného předkupního práva spoluvlastníků (dnes platí jen při nabytí podílu děděním, § 1124) může podíl kdokoliv prodat samostatně. Potíž je v tom, že u bytu jako celku musí k prodeji a k podpisu kupní smlouvy přistoupit všichni spoluvlastníci najednou – a pokud jeden z nich fyzicky není v ČR, každý podpis, razítko a ověření se najednou prodlužuje o poštu, časové pásmo a byrokracii jiného státu.
Kdo smí za nepřítomného spoluvlastníka podepsat
První otázka, kterou si klient v zahraničí klade, zní: musím kvůli podpisu letět do Prahy? Odpověď zní ne, pokud se věc připraví správně. Řešením je plná moc s úředně ověřeným podpisem, na jejímž základě spoluvlastník v ČR zastoupí toho v zahraničí při podpisu kupní smlouvy i návrhu na vklad do katastru. Plná moc musí být konkrétní – měla by uvádět číslo listu vlastnictví, katastrální území a oprávnění podepsat kupní smlouvu i návrh na vklad, jinak ji katastrální úřad může zpochybnit jako nedostatečně určitou.
Apostila vs. superlegalizace – rozdíl, který rozhoduje o rychlosti
Ověření podpisu v zahraničí nestačí jen u místního notáře. Pokud stát, kde spoluvlastník žije, je signatářem Haagské úmluvy o apostile (patří sem naprostá většina zemí EU, USA, Kanada, Velká Británie), stačí k notářskému ověření připojit apostilu – jde o jedno razítko navíc vydané příslušným úřadem dané země, obvykle ministerstvem zahraničí nebo soudem, a celé to trvá řádově dny až dva týdny. Pokud země apostilní úmluvu nepodepsala, je potřeba tzv. superlegalizace, tedy ověření přes zastupitelský úřad ČR v dané zemi a následně přes ministerstvo zahraničí – to už je proces na týdny a je potřeba s ním počítat už při nastavení termínu rezervační smlouvy s kupujícím.
Podpis na českém zastupitelském úřadě
Nejrychlejší a nejlevnější cesta bývá paradoxně nejjednodušší: spoluvlastník si domluví schůzku na českém velvyslanectví nebo konzulátu v místě pobytu, kde mu konzulární úředník ověří podpis na plné moci přímo s platností pro české úřady, bez nutnosti apostily. Tahle varianta funguje prakticky všude, kde ČR má zastupitelský úřad, a je to první věc, kterou se spoluvlastníkem v zahraničí řeším hned na začátku – ušetří to i tři týdny proti klasické apostile přes místní úřady.
Katastr nemovitostí a reálná časová osa prodeje
Podle katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. nastávají účinky vkladu vlastnického práva zpětně k okamžiku, kdy návrh dojde na katastrální úřad, ale samotné povolení vkladu je možné nejdříve po uplynutí 20 dnů od vyrozumění účastníků řízení – to je ochranná lhůta proti podvodným převodům, ne garance, že do 20 dnů bude hotovo. Reálně se u standardního návrhu bez komplikací pohybujeme kolem tří až šesti týdnů od podání. Pokud je plná moc nebo podpis ze zahraničí neověřený, katastr to automaticky nezamítne, ale vyzve k doplnění – a to je přesně ta ztráta času, která se dá předem eliminovat kvalitní přípravou dokumentů ještě předtím, než se cokoliv podá.
Daně: trvalý pobyt není totéž co daňová rezidence
Tohle je bod, kde se spoluvlastníci v zahraničí nejčastěji pletou. Rozhoduje skutečné bydliště a středisko životních zájmů, ne to, jakou adresu má člověk nahlášenou na radnici. Pokud sourozenec v Mnichově žije a pracuje už osm let, je z pohledu zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. téměř jistě daňovým nerezidentem ČR, i kdyby měl v občanském průkazu pořád zapsanou adresu rodičovského bytu.
Osvobození od daně z příjmu
Zisk z prodeje bytu je od daně osvobozen, pokud prodávající nemovitost vlastnil alespoň 10 let (u nemovitostí nabytých po 1. 1. 2021, dříve platil pětiletý test) podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, nebo pokud v bytě měl bydliště alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem podle § 4 odst. 1 písm. a). U zděděného bytu se navíc do časového testu započítává i doba vlastnictví zůstavitele. Tohle osvobození platí stejně pro rezidenta i nerezidenta – sídlo v zahraničí samo o sobě daňovou povinnost nezakládá.
Zajištění daně u nerezidenta mimo EU a EHP
Komplikace přichází, pokud časový test splněný není a spoluvlastník je daňový nerezident ze země mimo EU a EHP (typicky Kanada, USA, Velká Británie). Podle § 38e zákona o daních z příjmů je kupující jako plátce povinen srazit a odvést zajištění daně z úhrady za podíl na nemovitosti, pokud úhrada přesáhne 500 000 Kč – v praxi se o to stará advokátní úschova, která částku rozdělí a zajištění odešle finančnímu úřadu místo kupujícího. Prodávající nerezident si pak sám podává daňové přiznání v ČR a sražené zajištění se mu v něm zápočte. Tohle je přesně ten detail, který se v rodinných prodejích běžně přehlédne a pak řeší měsíc po podpisu smlouvy ve stresu.
Advokátní úschova jako pojistka pro obě strany
U prodeje se zahraničním spoluvlastníkem doporučuji advokátní nebo notářskou úschovu prakticky bez výjimky. Advokát i notář podléhají povinnému pojištění odpovědnosti. Regulace podle zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování platí obdobně i pro realitního zprostředkovatele, který proces organizuje. Úschova řeší tři věci najednou: kupující má jistotu, že peníze jdou k vlastníkovi až po zápisu vkladu, prodávající v zahraničí má jistotu, že se peníze nevyplatí bez jeho souhlasu, a finanční úřad dostane zajištění daně automaticky, bez rizika, že na něj někdo zapomene v jiném časovém pásmu.
Psychologie prodeje na dálku
Spoluvlastník v zahraničí často podléhá dvěma protichůdným pocitům – buď chce mít všechno vyřešené rychle na dálku a podepíše cokoliv, co mu pošlete mailem, nebo naopak z nedůvěry brzdí každý krok a vyžaduje opakovaná vysvětlení přes video hovor o půlnoci jeho času. Oboje prodej zpomaluje. Funguje jasný harmonogram psaný předem – kdy se podává návrh na vklad, kdy se peníze uvolní z úschovy, kdo hradí provizi a náklady na ověření dokumentů z celkového výtěžku. Takový harmonogram, odsouhlasený oběma spoluvlastníky ještě před podpisem rezervační smlouvy s kupujícím, odstraní devadesát procent napětí, které jinak vzniká z pouhé neznalosti, co se právě děje a proč to trvá.
Časté chyby a jak se jim vyhnout
V praxi se u prodeje se zahraničním spoluvlastníkem opakuje pět konkrétních chyb.
Neověřená nebo obecně formulovaná plná moc. Místo konkrétního zmocnění k prodeji daného bytu s číslem listu vlastnictví se použije univerzální vzor z internetu, který katastr vrátí k doplnění.
Podcenění apostily nebo superlegalizace. Spoluvlastník si nechá ověřit podpis jen u místního notáře bez apostily, dokument je pak pro české úřady nepoužitelný a vše se opakuje o tři týdny později.
Záměna trvalého pobytu za daňovou rezidenci. Rodina předpokládá, že když má sourozenec trvalý pobyt v ČR, daní se tu automaticky celý zisk – a přehlédne povinnost zajištění daně podle § 38e, pokud je fakticky nerezidentem mimo EU a EHP.
Absence advokátní úschovy. Peníze jdou přímo na účet před zápisem vkladu, což u zahraničního spoluvlastníka komplikuje i běžné bankovní limity pro přeshraniční platby a zvyšuje riziko sporu.
Nejasná dohoda o rozdělení nákladů. Nikdo předem neřekne, kdo platí ověření podpisu, poštovné do zahraničí a případnou superlegalizaci – a spor o pár tisíc korun pak zdrží podpis o celé týdny.
Shrnutí a jasné kroky k rychlému prodeji
Prodej bytu se spoluvlastníkem v zahraničí není komplikace, která prodej zastaví – je to proces, který se dá naplánovat na týdny dopředu tak, aby nezdržel ani o den víc, než je nutné.
Konkrétní plná moc s úředně ověřeným podpisem, ideálně ověřená přímo na českém zastupitelském úřadě.
Apostila podle Haagské úmluvy, pokud zastupitelský úřad není dostupný, superlegalizace tam, kde apostila neplatí.
Počítejte s reálnou lhůtou na katastru kolem tří až šesti týdnů od podání návrhu.
Ověřte si skutečné daňové rezidentství spoluvlastníka, ne jen adresu trvalého pobytu.
U nerezidenta mimo EU a EHP počítejte se zajištěním daně podle § 38e zákona o daních z příjmů.
Použijte advokátní nebo notářskou úschovu kupní ceny jako standard, ne jako výjimku.
Dohodněte si harmonogram a rozdělení nákladů písemně ještě před podpisem rezervační smlouvy.
Právě v těchto případech se nejvíc vyplatí mít na své straně člověka, který celou agendu – od přípravy plné moci přes komunikaci s katastrem až po nastavení advokátní úschovy – zná z praxe a dokáže ji vést paralelně, místo aby se jednotlivé kroky řešily postupně a prodej se zbytečně natahoval. Pokud řešíte prodej bytu, kde má jeden ze spoluvlastníků trvalé bydliště mimo ČR, napište mi nebo zavolejte. Projdeme spolu konkrétní situaci vašeho bytu, nastavíme reálný harmonogram a já se postarám o to, aby vzdálenost spoluvlastníka nebyla důvodem ke ztrátě kupce ani jediné koruny z prodejní ceny.
Ceny nemovitostí v Praze a Středočeském kraji
Praha
Středočeský kraj
Zdroj: TK Market Radar — vlastní průběžné sledování veřejné realitní inzerce v Praze a Středočeském kraji, stav k 16. 11. 2026. Jde o nabídkové ceny; skutečné prodejní ceny bývají o několik procent nižší.
Kolik stojí vaše nemovitost? Online odhad zdarma → Vývoj cen po měsících →Časté otázky
Musí mít plná moc ze zahraničí vždy apostilu?
Ne vždy. Pokud spoluvlastník podepíše plnou moc přímo na českém zastupitelském úřadě v zemi pobytu, konzulární ověření stačí bez apostily. Apostila je potřeba, pokud se podpis ověřuje u místního notáře v zemi, která je signatářem Haagské úmluvy. Pokud země úmluvu nepodepsala, je nutná superlegalizace přes zastupitelský úřad a ministerstvo zahraničí.
Kdo řeší zajištění daně, pokud je spoluvlastník daňový nerezident?
Podle § 38e zákona o daních z příjmů je povinen zajištění srazit kupující jako plátce, pokud úhrada za podíl přesáhne 500 000 Kč a prodávající je nerezident mimo EU a EHP. V praxi to za kupujícího administruje advokátní úschova, která částku rozdělí a zajištění odešle finančnímu úřadu.
Jak dlouho trvá zápis vkladu do katastru, když je jeden spoluvlastník v zahraničí?
Samotné katastrální řízení trvá obvykle tři až šest týdnů od podání návrhu, protože vklad lze povolit nejdříve po 20 dnech od vyrozumění účastníků. Reálné zdržení ale většinou nezpůsobuje katastr, nýbrž příprava ověřené plné moci a apostily, pokud se s touto lhůtou nepočítá dopředu.

